Anarcho prezidentem
Desetiletí se zdálo, že argentinská ekonomická situace je tak mizerná, že ji nic nemůže ani pomoci, ani víc uškodit. Mladí do třiceti let dokázali, že to druhé ještě lze, v segmentu do třiceti let jich drtivá většina volila Mileie, který v politice působí pouhé dva roky. Konečně i v Čechách má tento věkový segment podíl na tom, že na Hradě sedí chudák, velké štěstí pro Čechy, že Leyenová ani Zelenský netouží v naší zemi po žádném mandátu, určitě by je pražští VŠ vynesli nahoru. V jedněch českých novinách viděli ve zvolení Javiera Mileie argentinským prezidentem velké vítězství západního světa, západní svět tam zvítězil, ale argentinský lid prohrál. Milei se rychle po zvolení ztotožnil s nejtemnějšími globalistickými elitami. Před volbami mluvil o tom, že zruší centrální banku, ale jeho prvním aktem v prezidentské roli bylo jmenování guvernérem centrální banky ekonoma, který byl ředitelem u Deutsche Bank a roky pracoval v JPMorgan. Okamžitě poslal svou zástupkyni na klimatickou konferenci do Dubaje, prohlásil, že Argentina zůstane věrná svým povinnostem plynoucích z Pařížských dohod, před volbami tvrdil, že z nich vycouvá. Jako liberál věří v sílu trhu a ten si žádá "opatření proti klimatickým změnám." Do roku 2050 bude podle prezidenta Argentina uhlíkově neutrální. Milei rychle vplul do západního politického oportunismu, který jak je běžné, dělá přesně opačné, než co slibuje.
