h..ttp://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4729701,00.html
Vysoká pruduktivita EU v nenávisti
Dá se jenom spekulovat, co se skrývá za milionovou imigrační vlnou lidí z Blízkého východu do Německa, kteří jako první definiční bod své osobnosti budou otevřeně uvádět nenávist proti Židům a státu Izrael. Deseti tisíce imigrantů uvádí jako město původu Aleppo - v tomto městě s víc než dvoutisíciletou židovskou přítomností, nezůstala než jedna Židovka, která stejně musela konvertovat k islámu. Mají mít právo tito imigranti na azyl?
Předseda rady židovských obcí v Německu, Josef Schuster, vyjádřil obavy o osud Židů (a žen), Merkelová se zmohla na podivný škleb a předseda svobodných demokratů, politický diletant Christian Lindner v televizi sdělil, že by si neměl dovolovat otravovat společenské klima. Maska padá, co se skrývá v hlavách německé pseudoelity - sprostý antisemitismus a možná imigranti jsou zbraní jejich nenávisti.
Izraelský žurnalista Eldad Beck se na Ynetnews zabývá pokrytectvím a skrytým antisemitismem evropskounijních politiků. Evropská unie čelí obrovským existenciálním problémům - teroristické hrozby, společná měna v krizi, řecká krize, ukrajinská krize, imigrační vlna a hlavně mizení demokratických principů v Unii.
Podle izraelského žurnalisty zůstává ale jedna obsese, která spojuje většinu evropskounijních politiků - tlak na Izrael směrem ke kompromisům a ústupkům, které přímo ohrožují existenci státu Izrael. Jako kdyby říkali: topíme se, ale Izrael se musí utopit první. Dlouhé roky obviňuje Unie Izrael, že zachází s Palestinci jako nacisté s Židy. Dlouhé roky podporuje Evropská unie Palestince zcela jednostranným způsobem. Zaslepené ignorování palestinského odmítání jakéhokoliv mírového plánu dovedlo evropskou a obzvlášť německou elitu k intelektuálnímu umrtvení. Unie je v chaosu, ale to ji nezabrání, aby se zabývala antiizraelskou kampaní bojkotu izraelských výrobků. Der Spiegel nikdy nezmínil propagandu Hamasu, chtějí v Římě zabít nejen Židy, ale i křesťany. Tento "osvícený" časopis se nikdy nezeptal, proč německá vláda a Evropská unie stále financují palestinskou autoritu, když je evidentní, že tato sponzoruje zabíjení Židů. Dlouhé roky se evropskounijní politici a média domnívali, že když budou vrahům Židů ukazovat vstřícnost, předplatí si tím jejich sympatie. Dlouhé roky sebepropírání mozků dovedlo německou elitu k totální impotenci. Je zvláštní, že ani teror neotevře německé elitě oči a pokračuje v ještě hlubším sebenalhávání.
Evropská unie se zpočátku prezentovala jako industriální, ekonomická a obchodní aliance, za poslední dvě desetiletí se snaží proměnit v světovou velmoc. Ustavila společné ministerstvo zahraničí, jež deklaruje podporu evropským hodnotám: demokracie, liberalismus, mír, spolupráce mezi národy.
Jak se vlastní prostor evropské zahraniční politiky zužuje, narůstá obsese Bruselu ve směru potrestání Izraele. Neokoloniální politika Bruselu totálně ztroskotala. Středomořský dialog se severní Afrikou a Blízkým východem, jejž s halasem před lety zahájili, havaroval již na počátku. Moskva zhatila jejich plány na expanzi unijní hranice východním směrem. Ubohý výsledek dlouholetého snažení. Ztroskotání unijní zahraniční politiky je na jedné straně způsobeno neochotou sousedních států podřídit se diktátu Bruselu a na druhé straně vnitřním třením v Unii samotné. Zdá se, že klíčovým bodem vnitřního sváru je vize Evropy jako společenství křesťanské tradice nebo kontinentu míšení různých náboženství a kultur. Příznivci multikulturální migrace chtějí odbourání hranic a překonání národních pocitů, ale proti nim stojí tvrdá realita. Čím víc se bruselská byrokracie snaží potlačit národní aspekty, o to silněji se proti ní obrací národní povědomí jednotlivých zemí.
V této situaci se unijní byrokrati snaží trestat a ponížit Izrael. Jediný stát ze sousedství EU, který má zájem na přátelských stycích a je schopen pomoci v mnoha oblastech. Nenávist k Izraeli je jedinou oblastí, kde unijní byrokrati mohou vykázat jakousi produktivitu. Izrael jako otevřená společnost selhal v jednom bodě, nezabránil unijnímu vměšování a intrikování v Izraeli, jako je financování protistátních a propalestinských organizací ve velkém.
Izraelský žurnalista Eldad Beck se na Ynetnews zabývá pokrytectvím a skrytým antisemitismem evropskounijních politiků. Evropská unie čelí obrovským existenciálním problémům - teroristické hrozby, společná měna v krizi, řecká krize, ukrajinská krize, imigrační vlna a hlavně mizení demokratických principů v Unii.
Podle izraelského žurnalisty zůstává ale jedna obsese, která spojuje většinu evropskounijních politiků - tlak na Izrael směrem ke kompromisům a ústupkům, které přímo ohrožují existenci státu Izrael. Jako kdyby říkali: topíme se, ale Izrael se musí utopit první. Dlouhé roky obviňuje Unie Izrael, že zachází s Palestinci jako nacisté s Židy. Dlouhé roky podporuje Evropská unie Palestince zcela jednostranným způsobem. Zaslepené ignorování palestinského odmítání jakéhokoliv mírového plánu dovedlo evropskou a obzvlášť německou elitu k intelektuálnímu umrtvení. Unie je v chaosu, ale to ji nezabrání, aby se zabývala antiizraelskou kampaní bojkotu izraelských výrobků. Der Spiegel nikdy nezmínil propagandu Hamasu, chtějí v Římě zabít nejen Židy, ale i křesťany. Tento "osvícený" časopis se nikdy nezeptal, proč německá vláda a Evropská unie stále financují palestinskou autoritu, když je evidentní, že tato sponzoruje zabíjení Židů. Dlouhé roky se evropskounijní politici a média domnívali, že když budou vrahům Židů ukazovat vstřícnost, předplatí si tím jejich sympatie. Dlouhé roky sebepropírání mozků dovedlo německou elitu k totální impotenci. Je zvláštní, že ani teror neotevře německé elitě oči a pokračuje v ještě hlubším sebenalhávání.
Evropská unie se zpočátku prezentovala jako industriální, ekonomická a obchodní aliance, za poslední dvě desetiletí se snaží proměnit v světovou velmoc. Ustavila společné ministerstvo zahraničí, jež deklaruje podporu evropským hodnotám: demokracie, liberalismus, mír, spolupráce mezi národy.
Jak se vlastní prostor evropské zahraniční politiky zužuje, narůstá obsese Bruselu ve směru potrestání Izraele. Neokoloniální politika Bruselu totálně ztroskotala. Středomořský dialog se severní Afrikou a Blízkým východem, jejž s halasem před lety zahájili, havaroval již na počátku. Moskva zhatila jejich plány na expanzi unijní hranice východním směrem. Ubohý výsledek dlouholetého snažení. Ztroskotání unijní zahraniční politiky je na jedné straně způsobeno neochotou sousedních států podřídit se diktátu Bruselu a na druhé straně vnitřním třením v Unii samotné. Zdá se, že klíčovým bodem vnitřního sváru je vize Evropy jako společenství křesťanské tradice nebo kontinentu míšení různých náboženství a kultur. Příznivci multikulturální migrace chtějí odbourání hranic a překonání národních pocitů, ale proti nim stojí tvrdá realita. Čím víc se bruselská byrokracie snaží potlačit národní aspekty, o to silněji se proti ní obrací národní povědomí jednotlivých zemí.
V této situaci se unijní byrokrati snaží trestat a ponížit Izrael. Jediný stát ze sousedství EU, který má zájem na přátelských stycích a je schopen pomoci v mnoha oblastech. Nenávist k Izraeli je jedinou oblastí, kde unijní byrokrati mohou vykázat jakousi produktivitu. Izrael jako otevřená společnost selhal v jednom bodě, nezabránil unijnímu vměšování a intrikování v Izraeli, jako je financování protistátních a propalestinských organizací ve velkém.
Žádné komentáře:
Okomentovat