export kavkaz

Gruzie a její hlavní exportní artikl

V cestopisném dokumentu z Gruzie trapná českotelevizní rétorika prezentuje Rusko jako okupační nebo koloniální mocnost, která nese historickou vinu za všechny současné problémy v zemi. Nejen, že českotelevizní ignorantství neodpovídá skutečnosti, ale protiřečí názoru většiny Gruzínců. Kulturní elita země je většinou rusofilní, dokonce až do té míry, že mě v Tbilisi překvapoval náhled, že vlastně jiná kultura než ruská ani neexistuje, skutečná kultura, nikoliv propaganda, která se za ni vydává. Vzdělaní Gruzínci přistupují k velké literatuře, baletu a divadlu severního souseda s velkou úctou a s  vědomím, že bez tohoto souseda by dnes mluvili turecky a muslimy by byli všichni povinně.  Nejen ke kultuře, ale i k ruské vědě, jinak ovšem v českotelevizním dokumentu, kde se štáb v trapné a nevkusné pasáži snažil vylíčit gruzínskou astronomickou observatoř jako handicapovanou, protože pracovala s ruskými aparáty sovětských dob, televizními štábu jaksi uniklo, co s nimi všechno hvězdář objevil. Dobrým exkursem  do historie rusko-gruzínských vztahů je článek Georgije Asatijani na ruském informačním serveru eadaily.

cirkev rathauskeller

Církev bez kříže

Dr. David Berger je původně katolický teolog, dlouhé roky profesorem ve Vatikáně, z církve vystoupil, jak sám říká, po přečtení Houellebeckovy knihy Pokoření, je iniciátorem dnes velmi populárního blogu konzervativně-liberální tendence philosophia-perennis, na jeho hlavu vypsal německý mainstream odměnu. Berger sní o rekatolizaci Evropy. V radničním sklípku v berlínském Charlottenburgu hovořil asi před dvěma stovkami zájemců. Zajímavě ke dnešku.

picasso duce

Vittorio Sgarbi

Kunsthistorik, o umění a světovém duchu, článek v nedělních přílohách zábavného čtení v několika italských novinách. Instruktivní pro milovníky Itálie. Ve 20. století ztratila naše země geografický primát v malířství. Nikoliv ten ideový primát. V úvahách nám pomůže Georg Wilhelm Friedrich Hegel: světový duch se manifestuje v každé epoše v jistém místě na zeměkouli. Světový duch se objevil ve čtrnáctém století v Padově, s Giottem. A zůstal tam i v patnáctém,  s Donatellem a Mantegnou i když těžiště už bylo ve Florencii. V šestnáctém v Římě, síla ducha tam přetrvávala i v sedmnáctém, s Caravaggiem a barokem. V neoklasicistním věku se počíná italský primát kymácet, dávají o sobě vědět nové umělecké směry ve Francii, na konci devatenáctého impresionisté italský primát zbortí. Itálie přichází o světového ducha.   

jestrab hrdlicka

Německý jestřáb

Šéf německé centrální banky (BUBA) Jens Weidmann přednášel ve Florencii na konferenci mladých podnikatelů Young Factor, resumé jeho přednášky: „Nezbytné rezignovat na národní suverenitu“. Měl na mysli země eurozóny, jejich národní suverenita je brzdou dobrého fungování eura. Celá Weidmannova logika není až tak složitá, suverenita je překážkou měnové politiky podle německých představ, které tvrdě naplňuje Evropská centrální banka ve Frankfurtu. Hlavním kritériem jejího rozhodování je minimální inflace, přitom centrální banky např. v anglosaských zemích plní další společenská zadání, jako je nízká nezaměstnanost nebo politika potencující růst v obdobích ekonomické recese.

izrael osn

Benjamin Natanjahu message

    Včerejší Lidové noviny sugerují čtenářům, že v případě migračního paktu je Slovensko rozpolcené. Rozpolcenost - člověk by měl tendenci termín chápat ve smyslu dvě proti sobě stojící kvality v jednom. Proti smyslu slova by bylo tvrzení, že Saúdská Arábie je religiózně rozpolcená, pokud vedle desítek milionů muslimů jsou tam tři stovky křesťanů. Lidovým novinám by neuškodilo hlubší seznámení s českými termíny. Rozpolcenost včerejšího článku: ministr Lajčiak plus pár hereček versus převážná většina Slováků. Ministr dokonce hrozí demisí, pokud vláda pakt o otevření Slovenska masové imigraci v prosinci v Lourdách nepodepíše. Lajčiak rok předsedal OSN a organizaci si zamiloval. Pokud mu Slováci dají možnost abdikovat na post, může se tam vrátit.

itálie evropska unie

Paralely

Podobá se to pozvání politbyru polských komunistů na soudružský pohovor do Moskvy, soudruzi doznali chyby a pak zastřelili všechny. Velký předchůdce dnešních gaulaiterů Evropské unie AH pozval dr. Háchu a epilog známe. Vždycky těm osvíceným fašizoidům „něco málo“ vadilo. Nekorvertovali jsme k němectví, soudruzi nestudovali pozorně Josefa Stalina a Itálie navýšila schodek  rozpočtu o půl procenta. I kdyby Salvini a di Maio doznali, že chybovali a schodek snížili, budou odstřeleni bruselským komisariátem a jejich nohsledy.

miliarda dolaru

Meritokracie miliard

Demokracie občas fungovala i v krystaličtější formě, v Aténách se podle amerického historika Kagana rozhodovacího procesu denně zúčastňovali všichni oprávnění tj. svobodní muži (kolem 80000). Ve čtvrtek, když se v eklesii hlasovalo o státních záležitostech, se sbíhali z celé Attiky, chudí pěšky, často z desetikilometrových vzdáleností. Všichni se cítili do té míry povolanými, že rozhodovali. Demokracie nemůže pravděpodobně existovat v jiné podobě než v nějaké formě přímé účasti všech oprávněných, ovšem vládnoucí politikum nemá zájem se zabývat hledáním optimální formy rozhodovacího procesu.

demografie penze

V zajetí politkorektních lží bezbranní

Ve čtvrteční MF článek „odborníka“ z think-tanku, jak se sám definoval. Semlel v pár větách všechno - penzijní systém nezbytné okamžitě reformovat, nejméně 350000 imigrantů též akutně nutných, ženy po porodu rychle fachčit, ještě Čechy odnaučit xenofobie a penzijní systém zachráněn. Dnes už je jasné, že klíčem k penzijnímu systému i ke společenské obnově, je průměrná porodnost ženy kolem 2.1 a vyšší, to dotyčný odborník MF nepovažoval ze nutné zmínit.

mastodont skola

Přeložit román do češtiny?

Nebo stačí jenom recenze? Civilizace vrcholila průmyslovou střední školou. Idea francouzského spisovatele a středoškolského profesora Bruno Lafourcade. Něco na tom bude, pro dobrého průmyslováka nějaká vysoká škola nebyla než ztrátou času. Byly to hvězdy Baťových závodů i Českomoravské, umělci rukou a umu, kteří nesli na svých bedrech civilizační pokrok. Platí to v Čechách stále? Bůh ví. Ve Francii podle Lafourcada to neplatí, recenze na jeho knihu Plevel v Causeur je půvabná a pravdu naznačující, podtitul knihy autopsie konce civilizace.

oecd ct24

Řeč na rozloučenou

Předseda německého úřadu na ochranu ústavy Hans-Georg Maassen před šéfy tajných služeb ve Varšavě a v německých médiích panika. V ČT24 neregistrovali, večer věnovali údajnému nadměrnému chlastu Čechů, zvěstoval černoch z OECD, dokomentoval nadhlupák, který nás tam zastupuje. Plus větší daň na cigarety a cukr a trochu to pomůže. V OECD a české televizi záměrně ignorují skutečný recept na stárnutí populace, obě tyto instituce se totiž domnívají, že jediným receptem na stárnoucí populaci jsou miliony muslimů, kteří nás mají nahradit.

zaia fontana

Matteo Salvini první po Alcide Gasperim

V dnešním LiberoQuotidiano úvodník vydavatele Vittoria Feltriho. Nedělní Corriere della Sera má na první stránce titul „Lega vyletěla k 34%. Hnutí M5s ztratilo procento, legisté jsou první a čím dál víc celonárodní". Následuje jakési vysvětlení tohoto politického fenoménu. Zdá se, že si nikdo nedá práci, aby pochopil tento fakt, který je překvapující a nečekaný. Nejsme svědky žádného zázraku.

middle class

Brzo to tam vybuchne

Christophe Guilluy má na mysli Francii, prozatím lze pozorovat pouze  výbuch nenávisti u mainstreamových politkorekních kulturologů. Geograf a spisovatel prognózuje budoucnost Francie a celé západní Evropy ve své nové knize „No Society“. Guilluy není lecjaký autor. Kdysi velmi slavný levicový intelektuál, tak jak jeho knihy nabývaly na kritičnosti, tak narůstala nenávist spolusoudruhů.

pomluva

Pomluva, kým zaplacená?

 Nehorázná demagogie ve francouzském vlivném týdeníku Marianne, tento časopis je jedním z centrálních ve Francii, velmi citován jinými zdroji a regionálním tiskem. Jedním dechem se tvrdí, že Češi spolu s Armény jsou nejvíc islamofobní národy v Evropě (Evropa plus bývalé SSSR). Češi navíc patří do skupiny národů s vysokým procentem antisemitismu. Češi, Arméni a Bělorusové jsou nejméně tolerantními národy v Evropě. K výsledku měl dospět Pew Research Center na základě zkoumání 56000 probandů z 34 zemí v letech 2015 a 2017. Evidentním cílem tohoto typu komentování a údajného výzkumného šetření je očernění východoevropských národů, zajímavější než politkorektní konstatování samotné, by bylo zjištění, kdo pseudo výzkum zaplatil a proč Marianne s takovou vervou o tom píše? 
       Jsou Češi antisemitští. Politkorektní výzkumná centra to lehce dokáží vhodně zvoleným dotazováním. V medicíně je i průměrným výzkumníkům jasné, že pokud výzkum nedospěl k zdůvodnitelné hypotéze, kterou lze testovat, aplikovat statistické metody na nezdůvodnitelné tvrzení, vede jednoznačně k falešným závěrům. Dokazovat statisticky, že Češi jsou víc antisemitští než Němci nebo Francouzi, je jednoduše bigotní podvod.
       Antisemitismus není v Čechách geneticky vkořeněn do společnosti jako je tomu ve Francii nebo v Německu. Ve Francii o filozofovi a mediálním komentátorovi Finkelkrautovi všichni ví, že je to žid, ať řekne cokoliv, je to uvozeno tímto faktem. Finkelkraut není výjimka. V Čechách je pro velkou většinu populace židovský původ mimo rozlišovací kapacitu lidí. Rozdíl žid versus ostatní neexistuje. Ve Francii a v Německu je tento rozdíl velmi hluboký a všem patrný a to samo o sobě dokazuje společensky vkořeněný antisemitský faktor.  Antisemitismus lze vypozorovat v ČR pouze v institucích, které jsou napojeny na Evropskou unii nebo bigotně vyznávají její ideologii. Např. v české televizi můžeme vysledovat mor antisemitismu v jejich zdůrazňování a negativního uvozování faktu, že Miloš Zeman je přítelem Izraele, podobně jejich referování o problému Gazy apod. Směšné a svým způsobem nebezpečně antisemitské je českotelevizní referování o Masarykově otci. „Vědečtí“ pracovníci historických ústavů musí dokázat, že slovenský kočí je opravdový otec, všechno ostatní jsou nepodložené spekulace, případný židovský původ prvního prezidenta není politkorektní, i když kdysi se měl za téměř prokázaný. 
     Nekonečné diskuze a vzájemné osočování z antisemitismu, v Německu a ve Francii, jsou každodenně přítomny v médiích. Dnes a denně jsou židovské děti, které nepraktikují žádné náboženství, které dokonce už ani neví, že jsou židy, napadány ve školách, pachateli nejsou pouze muslimové, ale i mlčící dav učitelů a etnických Němců ve třídě. Z Francie se každoročně vystěhují tisíce židů, ne proto, že by chtěly, ale protože musí. Z výchovní Evropy žádní židé neprchají a např. o rumunském Temešváru se píše, že se tam stěhují i židé z Izraele.  
      Vzít se kippu na hlavu a projít Evropu, zmapuje antisemitismus víc než deformované statistiky politkorektních médií. V Praze a v Dolních Kounicích jste vítán, v Mnichově vám rozbijí hubu, v Marktredwitz poznáte ze šklebu místních, co o vás soudí. Konečně stačí se zeptat prodavače v Hofu v židovském magazínu (mj. super víno z Izraele) u Lorenzkirche, jak se mu tam daří. V prostoru těchto oprávněných hypotéz (např. genetický antisemitismus v německých provinciích u starších versus mladších společenských segmentů) lze použít k testování i statistiku, české oblasti nespadají do definičního oboru tohoto typu hypotéz.
        Otázka islamofobie? Francie a Německo jsou v důsledku zrady nebo politické ignorance masově islamizované země. K etnickému obyvatelstvu přibyly miliony muslimů. V ČR se islám až na výjimky nevyskytuje, česká, velkou většinou nereligiózní populace, je etnicky homogenní. V statistickém šetření jde o dvě populace (Německo plus Francie versus ČR) s jiným distribučním typem šetřených parametrů a tudíž jejich srovnání není statisticky korektní. Česká populace odpovídá na otázku, zda-li si přeje budoucí masovou imigraci muslimů do země nebo ne. Francouz odpovídá na otázku, zda-li snese muslimské sousedy nebo ne.  Západní Němec zmasírován a zastrašen školami, médii, politiky, odpovídá automaticky, že miluje muslimy i židy, dovoleno je mu i v šetřením veřejného mínění nemilovat východoevropany, tam může i trochu nenávidět. 
       „Naše populace (národ) není perfektní, ale naše kultura je superiorní ve srovnání s ostatními“, čím víc procent souhlasu s výrokem, tím je to pro národ horší, dočteme se v Marianne. Nejhorší jsou Rumuni (66% ano); Rusové (85%); Srbové (69%); Řekové (89%); Češi (55%); Francouzi jsou úžasní s 36% a palma vítězství Belgičanům s 23%.  Není interpretace Marianne úplně vadná, výsledek vyplývá z politických souvislostí, není důkazem žádného národního šovinismu, ale mírou vnitřní angažovanosti a souhlasu s národním prostředím. Člověk by měl být na prvním místě hrdý na své činy a pak na svůj národ.
      Belgie stát v rozkladu, v hlavním městech už většinou jiná populace, která etnické Belgičany nenávidí a ti se navíc nenávidí mezi sebou - v této situaci je logické, že pouze velmi malá část Belgičanů může být hrdá na něco takového. Podobně ve Francii, na společnost v rozkladu, která předala klíčové rozhodovací mechanismy do Bruselu, neschopné zajistit občanům bezpečnost a národní perspektivu, není nikdo hrdý. Proč by vysoké procento  Rusů nebo Řeků, kteří se ztotožňují s národem a jsou na něj hrdí, mělo svědčit o něčem nenormálním. Jsou to dvě kultury na nichž stojí civilizace, které jsou bariérou proti barbarství. Francouzskému časopisu Marianne je to podezřelé.