sinn profesor

Masívní peněžní transfer z Německa

Nerovnováha v ekonomikách členských zemí Unie se prohlubuje a společná měna euro rozdíly ještě zvětšila. Silnější politická unie, jak ji propagují unijní politruci a jejich média, kteří o ekonomii málo vědí,  k ničemu než k prohlubování rozdílů a animozit nepovede. Evropě se nedostává mnohé, nedostává se jí očividně ekonomická škola a ekonomičtí teoretici srovnatelní s těmi minulými. Věda přestala fungovat a odpovídat na otázky doby, jak bylo zvykem několik předchozích staletí.
  Odpovědi ztratily vypovídající sílu a úplnost. Evropská veřejnost, jak se zdá, to ještě úplně nepochopila a důvěřuje zpolitizovaným katedrám, které mají mediální působivost. Komisařům moc nedůvěřuje, ale média je přikrášlí a nakašírují, takže to vypadá, že Moscovici, který odpovídá v Unii za ekonomii, o něčem snad ví. O ekonomii však neví vůbec nic. Radil neúspěšně  Segolene Royal během její volební kampaně, a za pár let ji nevkusně zradil a vysloužil si od exmanžela post ministra ekonomie. Za dva roky ve Francii pokazil i co se nedalo a vysloužil si od exmanžela post unijního komisaře pro ekonomii. Média jsou schopna zamaskovat i jeho pleš, prázdná hlava je pro maskérnu bezproblémová.
   Ale i přes krizi všeho v Evropské unii jsou i pozitivní oblasti jako je nadprodukce francouzského Bordeaux a konsekventně nízké ceny v regálech K-landu a určitě emeritní profesor ekonomie Hans-Werner Sinn, který dá zapomenout na unijní hlupáky a možná i věda nebude v totální krizi.
    Německo musí transferovat až 75% svého rozpočtu, aby se udržela společná měna euro. Italský ministr financí Padoan prohlásil, že Německo musí podstatně vyšším finančním transférem než doposud podpořit krizové země. Musí se přistoupit k stálému mechanismu těchto finančních přesunů.
 Profesor Sinn říká, že nedůvěřuje Unií halasně propagovaným bankovním stresovým testům. Banky jsou schopny v stresovém scénáři fixlovat, kapitálové krytí v evropských bankách je slabé. Pravidelné  Bail-Out, které proti pravidlům hry aplikuje Evropská unie, učinilo celý systém nevěrohodným. EU se potácí od finanční krize k finanční krizi. V Itálii podle oficiálních zdrojů se vadné kredity  vyšplhaly k 360 miliardám eur. Italské banky nebyly tak aktivní a nespekulovaly tak mnoho s finančními deriváty jako Deutsche Bank nebo BNB Paribas. Problémem italských bank je stagnující italská ekonomika. Mnozí se domnívají, že vinu na této mizérii nese euro.
   Itálie se od zavedení eura relativně k Německu o 45% ekonomicky zhodnotila. Levné kredity, které přišly s eurem, zemi umožnily udržet nízkou inflaci. Bez eura by nebylo žádné italské úvěrové bubliny.  Itálie by dnes mohla devalvovat a zítra být konkurenceschopnou. Euro není problémem jen v Itálii. Německo úvěruje export Spolkovou bankou a je otázkou, zda-li Spolková banka dostane svoje peníze zpátky.  Jižní Evropa se nachází ve fundamentální krizi konkurenceschopnosti. Kvůli euru jsou drazí.
   Německo je obviňováno z dumpingových mzdových relací. Průmysl jiných zemí eurozóny bankrotuje. Není to úplně přesné, Německo pouze nezvedalo mzdy tak rychle jako ostatní. Cílem naší politiky bylo udržení cenové stability. Pokud ovšem pro vylepšení konkurenceschopnosti navrhujete nízké mzdy nebo deflaci, též to není smysluplné. Snad pouze pokud jste se mzdovou úrovní moc vysoko, pak je snížení smysluplné.
     Eurozóna jede čím dál víc ve špatné koleji. Dlouhé roky se euro zachraňuje. Kritéria Maastrichtu a fiskální pakt jsou ignorovány. Nyní mnozí požadují útěk vpřed. Víc Evropy. Nepochopili signály doby. I Helmuth Kohl řekl, že musíme udělat krok zpět. Pokud se krok zpět neudělá a prosadí se evropskounijní naivisté, příkopy v Evropě se prohloubí. 
    Francouzský ministr financí Jacques Sapir říká, že Německo musí po dobu minimálně deseti let transferovat 230 miliard ročně, aby se eurozóna udržela při životě.  Znamená to 75% německého rozpočtu. Profesora Sinna to neudivuje. Evropská unie nemá reálnou vizi. Vize může být úspěšná pouze tehdy, pokud přináší materiální výhody všem. To je ekonomický axiom. Jinak ztroskotá na realitě.