Florian Philippot hvězdný
A napravo nalevo vyjí. První místopředseda francouzské Národní fronty (FN) vstoupil do strany po víceméně náhodném hovoru s Marine le Pen teprve před šesti lety a jeho kariéra je závrátná. Nejen ve straně, ale i na celém politickém a mediálním nebi. Pokud se Marine stane v příštích volbách prezidentkou země, on bude ministerským předsedou.
Marine le Pen straně kraluje a on jí vládne, řekl trefně Eric Zemmour a dodal, on by bez její vůle a podpory okamžitě ztratil svoji pozici ve straně, ale ona by přestala být královnou francouzské politiky. Velmi adekvátní hodnocení.
Spolu s Marine adaptoval program strany na potřeby současné Francie. Centrálním bodem programu je francouzský národ a jeho renezance. Postavit stát na nohy po desetiletích řádění levičáků, chirakistů, sarkozistů atd., konec řádění proevropskounijních demagogií a degradace všeho. V normálních podmínkách by podobné body musely mít v programu i jiné strany, ale země Evropské unie přestaly být normální, renezance národní energie je považována bruselským aparátem a jejich odnožemi za populistickou.
Strana předešla ostatní a zaevidovala si stránky patriot.fr. V jednoduché deskripci to vyjadřuje její program – patriotismus, který nechová žádnou vnější agresivitu a cílí k hvězdám francouzské velikosti a národní obnovy. A je logické, že renezance národních hodnot není kompatibilní s ekonomickým euro nesmyslem a s ještě větším nesmyslem celé dnešní Evropské unie.
Florian Philippot spolu s Marine jsou architekty tohoto programu. Národní fronta (FN) se vzdálila svému zakladateli Jean Mariemu a jeho akolytům. FN definitivně vymazala ze svého programu sebemenší zmínku antisemitismu. Jean Marie byl vyloučen ze strany když poskytl hovor antisemitskému plátku Rivarol. Florian Philippot má hlavní zásluhu na psychologickém znormalizování strany (dédiabolisation) v očích francouzské veřejnosti, strana se stala akceptovatelnou průměrným Francouzem. Florian Philippot spolu s Marine vedou stranu, francouzská televize, když ukázala v televizních novinách policejní tým, jak vynáší ze sídla strany počítače zabavené ve vykonstruované aféře parlamentních asistentů, sponzorované Martinem Schultzem, to komentovala slovy „policie pronikla do prostor, kam má přístup pouze Marine le Pen a Florian Philippot“.
Florian Philippot se jako osmnáctiletý zúčastnil volební kampaně Pierre Chevenement, ministra vnitra v Jospinově vládě, který zastával protiunijní suverenistické postoje, to byl důvod angažmá mladého Philippot. Hlásí se k de Gaullovu odkazu a tímto směrem posunul FN. Chirakovci, sarkozisti, juppéeovci - nyní republikáni, de Gaullův odkaz zradili a pervertovali zvráceným způsobem, rozhodování o osudu Francie předali impotentní bruselské byrokracii.
Florian Philippot je nejmedializovanějším politikem ve Francii. I když propaguje názory FN, mediální prostor je mu otevřen. Z mnoha důvodů nelze již ignorovat stranu, která pravidelně ve volbách dostává víc než třicet procent, a pravděpodobně hlavní důvod – mladý absolvent elitní ENA je extrémně inteligentní a působí v TV líp než ostatní – rétorickým nadáním, zjevem, pamětí, kterou kdysi vynikala Thatcherová a hlavně silou argumentů. Argumenty Národní fronty prezentuje způsobem, který u evropskounijní Francie vyvolává strach a na druhé straně možná otevřou straně cestu k moci.
Jeho přítomnost učiní z banálních vysílání okamžitě zajímavý pořad, to se též ve Francii nedá ignorovat. Ne nadarmo ho v posledních pěti letech francouzské ženské časopisy vybraly za nejelegantnějšího politika – i když Florian Philippot se netají svojí homosexualitou. A zde je třeba hledat důvod, proč je tak nenáviděn nejen u levičáků a evropskounijních fanatiků, ale bohužel též v táboře tzv. identické Francie (národní pravice). Jedná se o názorově roztříštěná, volebně nevýznamná hnutí a malé strany kolem starosty Béziers Roberta Ménarda, kolem prezidenta kraje Vendée a tradičního katolíka de Vilierse a nyní bohužel se k nim přidal Karim Ouchikh, šéf politického hnutí SIEL, které bylo členem širší politické platformy kolem Národní fronty - RBM - střešní platfotmy organizací, které podporují a jsou spojenci Národní fronty. V předvolebních měsících počínání bývalého spojence nevyniká velkým charakterem, kterým se identická Francie tak vehementně zaštiťuje.
A argumenty? Podle Ouchika FN pod Philippotovým vlivem redukovala politický boj na pouhý rozpor globalisté – patrioti. To má degenerovat základní otázku, kterou je otázka identické (tradiční) Francie a společenské tradiční hodnoty, tím asi myslel boj proti zákonu Taubira, který nazírá na manželství homosexuálů stejně jako na normální manželské svazky – doufejme, že nechápal jako hodnotu též tradiční antisemitismus. A další důvod – vedení FN odmítlo partnerskou alianci s tradiční katolickou Francií – kolem de Villiers. Političtí reprezentanti tradiční katolické Francie se dostávali již od posledních de Gaullových let na nevýznamný okraj politického dění. Tato pravice se po letech mobilizovala právě proti zákonu o homosexuálním manželství - mobilizovali miliony odpůrců zákona. Ve volbách však nikdy nebyli schopni získat více než tří, čtyř procentní podporu. Marine le Pen neodmítá jednat o vzájemné podpoře ve volebních obvodech, ale nemohou si nárokovat místo ve vedení nějaké společné aliance. Marine vede obrovskou politickou sílu a chápe to jako službu Francii, nemůže se kompromitovat se sektáři nebo jak se jednou vyjádřila, s folklorem v pubu. Rodina je jedním ze základních pilířů programu FN, ale homosexuální aspirace na partnerský život musí být též nějak rozumně zohledněny zákonem, FN chce shromažďovat Francouze kolem svého programu, ne rozdělovat, v posledních volbách až 40% homosexuálů volí FN. Ideje identitní Francie v tomto směru konečně převládaly i v programech Chiraca, Sarkozyho atd. a dovedly zemi do národní katastrofy v unijním krunýři, náboženství, kterým se zaštiťují, dovedly do předsmrtelné křeče.
Vystupování šéfů těchto politických seskupení v posledních měsících, které cílí proti FN a je z pochopitelných důvodů se škodolibou radostí medializované, svědčí o ztrátě politické soudnosti. Phillippe de Viliers se prezentoval nesčíslněkrát v prezidentských volbách, vždy s fiaskem. Nyní podle identické Francie by měl dopomoci FN vyhrát volby. Nic není méně pravděpodobné. Florian Philippot nazval tato malá seskupení sektami – a samozřejmě vyvolal u nich ještě větší nenávist. Útočit na zákon o homo manželství podle představ identitní Francie vyhraje příští volby, Florian Philippot to nazval bonzaj fikcí.
Apologeti těchto v podstatě anti-FN idejí mají k dispozici celkem velké mediální možnosti, co míří proti FN je okamžitě silně medializováno i ve veřejných médiích. FN prý nedokázala kolem sebe shromáždit všechny pravicové. Národní fronta má volební podporu 35% Francouzů, v Německu a v Británii by vládla, volební systém Francie je postaven tak, aby ji zabránil vůbec se dostat do parlamentu i s tímto procentním podílem.
Spekulace filozofů a ideologů identické Francie jsou až tak hluboké, že obvykle vedou k závěru, že volební vítězství kohokoliv jiného než Marine le Pen bude dobré. Jejich rétorika svědčí o ztrátě smyslu pro realitu a realpolitiku, pokud by se FN řídila jejich radami, brzo by se propadla do politické bezvýznamnosti.
Marine zahájila předvolební boj projevem v Brachay pod symbolem klidné Francie. Filozof Michel Llomme píše, že nemůže uspět, prý její asimilační politika není realizovatelná, přitom asimilaci v projevu vůbec nezmiňovala. Marine le Pen spáchala těžký hřích když neřekla, že vyžene z Francie 10 milionů muslimů. Marine le Pen a Florian Philippot v televizích nesčíslně krát ozřejmili program FN v imigračních otázkách. Okamžitý stop imigraci do Francie a humánní řešení celého problému, jiné řešení totiž neexistuje. Uprchlíkům poskytnou dočasné útočiště v OSN podporovaných táborech v lidských podmínkách v limitrofních územích konfliktů. Azyl přesně podle ženevských konvencí a ne z pera levičáckých politruků.
Podle demagogické rétoriky identitní Francie Sarkozy se tak posunul, že v otázkách francouzské identity je adekvátnější než FN a asi ho hodlají volit. Tradičně ideologové těchto seskupení nerozumí ekonomii. Dokáží pouze velmi dobře filozofovat a tvořit perfektní větné ekvilibristiky na toto téma. Identitní Francie vždy zpochybňovala klíčový pilíř ekonomického programu FN - odmítnutí globalizace. Florian Philippot prý brání Marine le Pen změnit názor na euro, a i po Brexitu trvá na rozbití eurozóny. Důvod ke změně názoru tito ideologové neuvádí. Robert Ménard, který by bez podpory FN nebyl zvolen starostou Béziers a propadl by se do bezvýznamnosti, nikdy nebyl ochoten akceptovat měnovou suverenitu země a euro mu nevadilo.
V proklamaci ze shromáždění těchto hnutí v Béziers se praví, že je naléhavé, aby FN opustila nacionalistickou jakobínskou averzi vůči Unii a nahradila to alternativní evropskou politikou a nikoliv akcentem na suverenitu evropských národů. Rekonstruovat evropské instituce – ty už se ovšem rekonstruují od svého vzniku.
Nakonec až na ty imigranty, a s tím možná udělají i unijní politruci něco rozumného, vlastně Evropské unii identitní Francie nic nevyčítá. Nejdřív zničit Floriana Philippot a pak nahradit Marine le Pen někým kdo je víc rassembleur - a rozdělit si jejich volební příznivce. Vznešená dialektika ideologů identitní Francie má nebezpečně blízko k idejím těch největších levičáků. Do honu na vůdkyni a místovůdce jediné skutečné evropské alternativy se vehementně zapojili.
Spolu s Marine adaptoval program strany na potřeby současné Francie. Centrálním bodem programu je francouzský národ a jeho renezance. Postavit stát na nohy po desetiletích řádění levičáků, chirakistů, sarkozistů atd., konec řádění proevropskounijních demagogií a degradace všeho. V normálních podmínkách by podobné body musely mít v programu i jiné strany, ale země Evropské unie přestaly být normální, renezance národní energie je považována bruselským aparátem a jejich odnožemi za populistickou.
Strana předešla ostatní a zaevidovala si stránky patriot.fr. V jednoduché deskripci to vyjadřuje její program – patriotismus, který nechová žádnou vnější agresivitu a cílí k hvězdám francouzské velikosti a národní obnovy. A je logické, že renezance národních hodnot není kompatibilní s ekonomickým euro nesmyslem a s ještě větším nesmyslem celé dnešní Evropské unie.
Florian Philippot spolu s Marine jsou architekty tohoto programu. Národní fronta (FN) se vzdálila svému zakladateli Jean Mariemu a jeho akolytům. FN definitivně vymazala ze svého programu sebemenší zmínku antisemitismu. Jean Marie byl vyloučen ze strany když poskytl hovor antisemitskému plátku Rivarol. Florian Philippot má hlavní zásluhu na psychologickém znormalizování strany (dédiabolisation) v očích francouzské veřejnosti, strana se stala akceptovatelnou průměrným Francouzem. Florian Philippot spolu s Marine vedou stranu, francouzská televize, když ukázala v televizních novinách policejní tým, jak vynáší ze sídla strany počítače zabavené ve vykonstruované aféře parlamentních asistentů, sponzorované Martinem Schultzem, to komentovala slovy „policie pronikla do prostor, kam má přístup pouze Marine le Pen a Florian Philippot“.
Florian Philippot se jako osmnáctiletý zúčastnil volební kampaně Pierre Chevenement, ministra vnitra v Jospinově vládě, který zastával protiunijní suverenistické postoje, to byl důvod angažmá mladého Philippot. Hlásí se k de Gaullovu odkazu a tímto směrem posunul FN. Chirakovci, sarkozisti, juppéeovci - nyní republikáni, de Gaullův odkaz zradili a pervertovali zvráceným způsobem, rozhodování o osudu Francie předali impotentní bruselské byrokracii.
Florian Philippot je nejmedializovanějším politikem ve Francii. I když propaguje názory FN, mediální prostor je mu otevřen. Z mnoha důvodů nelze již ignorovat stranu, která pravidelně ve volbách dostává víc než třicet procent, a pravděpodobně hlavní důvod – mladý absolvent elitní ENA je extrémně inteligentní a působí v TV líp než ostatní – rétorickým nadáním, zjevem, pamětí, kterou kdysi vynikala Thatcherová a hlavně silou argumentů. Argumenty Národní fronty prezentuje způsobem, který u evropskounijní Francie vyvolává strach a na druhé straně možná otevřou straně cestu k moci.
Jeho přítomnost učiní z banálních vysílání okamžitě zajímavý pořad, to se též ve Francii nedá ignorovat. Ne nadarmo ho v posledních pěti letech francouzské ženské časopisy vybraly za nejelegantnějšího politika – i když Florian Philippot se netají svojí homosexualitou. A zde je třeba hledat důvod, proč je tak nenáviděn nejen u levičáků a evropskounijních fanatiků, ale bohužel též v táboře tzv. identické Francie (národní pravice). Jedná se o názorově roztříštěná, volebně nevýznamná hnutí a malé strany kolem starosty Béziers Roberta Ménarda, kolem prezidenta kraje Vendée a tradičního katolíka de Vilierse a nyní bohužel se k nim přidal Karim Ouchikh, šéf politického hnutí SIEL, které bylo členem širší politické platformy kolem Národní fronty - RBM - střešní platfotmy organizací, které podporují a jsou spojenci Národní fronty. V předvolebních měsících počínání bývalého spojence nevyniká velkým charakterem, kterým se identická Francie tak vehementně zaštiťuje.
A argumenty? Podle Ouchika FN pod Philippotovým vlivem redukovala politický boj na pouhý rozpor globalisté – patrioti. To má degenerovat základní otázku, kterou je otázka identické (tradiční) Francie a společenské tradiční hodnoty, tím asi myslel boj proti zákonu Taubira, který nazírá na manželství homosexuálů stejně jako na normální manželské svazky – doufejme, že nechápal jako hodnotu též tradiční antisemitismus. A další důvod – vedení FN odmítlo partnerskou alianci s tradiční katolickou Francií – kolem de Villiers. Političtí reprezentanti tradiční katolické Francie se dostávali již od posledních de Gaullových let na nevýznamný okraj politického dění. Tato pravice se po letech mobilizovala právě proti zákonu o homosexuálním manželství - mobilizovali miliony odpůrců zákona. Ve volbách však nikdy nebyli schopni získat více než tří, čtyř procentní podporu. Marine le Pen neodmítá jednat o vzájemné podpoře ve volebních obvodech, ale nemohou si nárokovat místo ve vedení nějaké společné aliance. Marine vede obrovskou politickou sílu a chápe to jako službu Francii, nemůže se kompromitovat se sektáři nebo jak se jednou vyjádřila, s folklorem v pubu. Rodina je jedním ze základních pilířů programu FN, ale homosexuální aspirace na partnerský život musí být též nějak rozumně zohledněny zákonem, FN chce shromažďovat Francouze kolem svého programu, ne rozdělovat, v posledních volbách až 40% homosexuálů volí FN. Ideje identitní Francie v tomto směru konečně převládaly i v programech Chiraca, Sarkozyho atd. a dovedly zemi do národní katastrofy v unijním krunýři, náboženství, kterým se zaštiťují, dovedly do předsmrtelné křeče.
Vystupování šéfů těchto politických seskupení v posledních měsících, které cílí proti FN a je z pochopitelných důvodů se škodolibou radostí medializované, svědčí o ztrátě politické soudnosti. Phillippe de Viliers se prezentoval nesčíslněkrát v prezidentských volbách, vždy s fiaskem. Nyní podle identické Francie by měl dopomoci FN vyhrát volby. Nic není méně pravděpodobné. Florian Philippot nazval tato malá seskupení sektami – a samozřejmě vyvolal u nich ještě větší nenávist. Útočit na zákon o homo manželství podle představ identitní Francie vyhraje příští volby, Florian Philippot to nazval bonzaj fikcí.
Apologeti těchto v podstatě anti-FN idejí mají k dispozici celkem velké mediální možnosti, co míří proti FN je okamžitě silně medializováno i ve veřejných médiích. FN prý nedokázala kolem sebe shromáždit všechny pravicové. Národní fronta má volební podporu 35% Francouzů, v Německu a v Británii by vládla, volební systém Francie je postaven tak, aby ji zabránil vůbec se dostat do parlamentu i s tímto procentním podílem.
Spekulace filozofů a ideologů identické Francie jsou až tak hluboké, že obvykle vedou k závěru, že volební vítězství kohokoliv jiného než Marine le Pen bude dobré. Jejich rétorika svědčí o ztrátě smyslu pro realitu a realpolitiku, pokud by se FN řídila jejich radami, brzo by se propadla do politické bezvýznamnosti.
Marine zahájila předvolební boj projevem v Brachay pod symbolem klidné Francie. Filozof Michel Llomme píše, že nemůže uspět, prý její asimilační politika není realizovatelná, přitom asimilaci v projevu vůbec nezmiňovala. Marine le Pen spáchala těžký hřích když neřekla, že vyžene z Francie 10 milionů muslimů. Marine le Pen a Florian Philippot v televizích nesčíslně krát ozřejmili program FN v imigračních otázkách. Okamžitý stop imigraci do Francie a humánní řešení celého problému, jiné řešení totiž neexistuje. Uprchlíkům poskytnou dočasné útočiště v OSN podporovaných táborech v lidských podmínkách v limitrofních územích konfliktů. Azyl přesně podle ženevských konvencí a ne z pera levičáckých politruků.
Podle demagogické rétoriky identitní Francie Sarkozy se tak posunul, že v otázkách francouzské identity je adekvátnější než FN a asi ho hodlají volit. Tradičně ideologové těchto seskupení nerozumí ekonomii. Dokáží pouze velmi dobře filozofovat a tvořit perfektní větné ekvilibristiky na toto téma. Identitní Francie vždy zpochybňovala klíčový pilíř ekonomického programu FN - odmítnutí globalizace. Florian Philippot prý brání Marine le Pen změnit názor na euro, a i po Brexitu trvá na rozbití eurozóny. Důvod ke změně názoru tito ideologové neuvádí. Robert Ménard, který by bez podpory FN nebyl zvolen starostou Béziers a propadl by se do bezvýznamnosti, nikdy nebyl ochoten akceptovat měnovou suverenitu země a euro mu nevadilo.
V proklamaci ze shromáždění těchto hnutí v Béziers se praví, že je naléhavé, aby FN opustila nacionalistickou jakobínskou averzi vůči Unii a nahradila to alternativní evropskou politikou a nikoliv akcentem na suverenitu evropských národů. Rekonstruovat evropské instituce – ty už se ovšem rekonstruují od svého vzniku.
Nakonec až na ty imigranty, a s tím možná udělají i unijní politruci něco rozumného, vlastně Evropské unii identitní Francie nic nevyčítá. Nejdřív zničit Floriana Philippot a pak nahradit Marine le Pen někým kdo je víc rassembleur - a rozdělit si jejich volební příznivce. Vznešená dialektika ideologů identitní Francie má nebezpečně blízko k idejím těch největších levičáků. Do honu na vůdkyni a místovůdce jediné skutečné evropské alternativy se vehementně zapojili.
Žádné komentáře:
Okomentovat