Zbabělost
Bohužel i u kolegů, píše na serveru pi-new.net Georg S. V Düren brutálně napadla skupina Turků policisty, útočili na obličeje a jednomu policistovi způsobili zranění jehož stopy ponese až do smrti. Ve Francii zvířecí útoky tureckých a arabských živlů proti policii vedly k celonárodní policejní demonstraci.
V Německu se policejní kolegové zraněného bojí ukázat svoji solidaritu. Lépe sklopit hlavu než být příště sám na řadě nebo se vystavit nebezpečí šikany ze strany nadřízených. Politruci jako sociálnědemokratický ministr vnitra v Porýní-Vestfálsku Ralf Jäger to ví - rychle odložil případ ad acta. Socan na ministerském postu nikdy nenavštíví zraněného policisty v nemocnici, jak je obvyklé v jiných zemích.
Vedle učitelů jsou to policisté, kteří jsou první na řadě v reálně existujícím multikulti pekle. Bezskrupulózní politická kasta se obšancovala v dobrých čtvrtích, zatímco policisté jsou dnes a denně vystavováni brutálním důsledkům etnického přesídlování, které si vládnoucí kasta vymyslela. Policisté i učitelé jsou denně zesměšňováni a ponižováni, je jim vyhrožováno, často se na ně fyzicky útočí – nikdy nesmí kriminálníkovi adekvátně odpovědět. Policisté dobře ví, že turečtí a arabští kriminálníci nebudou postiženi a pokud budou posláni před soud, soudci je osvobodí. Soudce je součástí mocenské kasty.
Rozdělení moci v této hnusné hře je evidentní: politici, soudci, turečtí útočníci a kriminálníci – všichni společně v politickomocenské hře. Němečtí politici a soudci vsadili na smír s dobře organizovanými a k násilí připravenými Turky a ti rychle pochopili dosah tohoto přátelského pokynu. Vytvořila se politická aliance politiky, justice a tureckého kriminálu – profitují všechny tři složky, nikdo si na ně netroufne.
Policisté nesou důsledky této cynické spolupráce. Pokud je policista napaden a zraněn, politik si dá velký pozor na dostatečnou vzdálenost od oběti - jen ne žádné lapálie s tureckou komunitou. Socan Ralf Jäger se vyjádřil, že v myšlenkách je u oběti. A basta. I policisté si dávají velký pozor na odstup od oběti, přání uzdravení pošlou smskou, při příštím zásahu v turecké čtvrti by je mohlo za přílišnou solidaritu postihnou něco podobného. Funkcionáři policejních odborů nemají co říct, sedí na bezpečných židlích a něco říct by nebylo bezpečné.
Situace na německých ulicích je den ode dne nebezpečnější. Příště už to nebude železná roura po obličeji, ale přímo kulka do hlavy. Nestálo by zato trochu riskovat plat a penzi a po francouzském vzoru demonstrovat popř. si vyžádat demisi Ralfa Jägera a jemu podobných?
Všechno při starém. Zranění policisté sami v nemocnici, utěšováni pouze svými ženami, zatímco jejich děti trnou hrůzou ze znetvořeného obličeje otce. A sociáldemokratický Ralf Jäger otvírá další flašku červeného.
Žádné komentáře:
Okomentovat