woelki kardinal

Profil kardinála

Opět fascinující zvěst. Znovu vánoce a snad i Kristus. Bez Krista nemají smysl nejen vánoce. Otevřít svá srdce a mysl a znovu se začíst do slov Písma. Opět vidět úžasnou postavu Syna člověka v mlze času.
„Zroď se ve mně Pane, přišel správný čas“, píše básník Gryphius.  Potřebujeme se začíst do Evangelia, ale nepotřebujeme, aby nám předkládali prázdné pokrytecké věty ti, kteří se vloupali do svatyň a ozdobili se biskupskými tiárami a zmocnili se i klíčů k římské skále.
Kristus je jim přítěží a Evangelium haraburdím. Křížem se zdobí pouze v mediálních komediích, při první příležitosti  ho zapřou.  Nechme se opět fascinovat velkou zvěstí, zbavme se pochyb a odvážně se ozdobme křížem. Trapnost stojí na druhé straně.
    Koleje zvyku nám brání otevřít se vlastní podstatě. Vnesme do svých pochyb pochybu o vlastních pochybách, nezbavujme se dobrovolně dimenze, která nás rozšiřuje, která otvírá možnosti i rozumu a ne naopak, jak si sugerujeme.  Není důvod nebýt křesťanem (Pascal).  
    Vyvarujme se uchvatitelů svatyň, kašparů z trapných politických komedií. Oni nejsou vlastníky chrámů, pouze se jich zmocnili, ignorujme jejich přítomnost i jejich obřad. Přítomnost Jidáše na poslední večeři neznehodnotila akt samotný. „Co děláš, dělej rychle“, vyzval Kristus satana a Jidáš odešel. Oni též odejdou.
     Martin Lohman v Junge Freiheit zkoumá profil jednoho z Jidášů. Kardinál, kolínský arcibiskup Rainer Maria Woelki. Prznitel velké svatyně v Kolíně nad Rýnem.
   Hladový aplausu, marnivý, oportunistický, emočně redukovaný, v teologii chabý, zmatený, citlivý na kritiku, sebevědomý, jednoduchý. Kdo to vlastně je, jehož hlavním přesvědčením je ná(ú)chylnost k imigrantům. Kdysi pokorný služebník kardinála Meisnera, který ho dosadil – rychle se s Meisnerem vypořádal, až oidipovským způsobem. Ani portrét předchůdce se netoleruje.
Z člunu mafie oltář v Kolíně
   Kdo je tento kardinál, který nákladným způsobem rekonstruoval biskupskou zahradu, aby měl jiné procházky než jeho předchůdci. V médiích pláče pro každého utopeného imigranta a po biskupství pro imigranty zvoní zvony. Interrupce mu nevadí. K pochodům za život (proti interrupcím) chová kardinál averzi a zlobu. Podivně originální – z člunu pašeráků lidí udělal oltář. Jeden z jeho diakonů o něm prohlásil, že 90% kardinálových výroků pochází od Sahry Wagenknechtové (ultra levičácká).
    V JF píše Fabian Schmidt-Ahmad. Kardinál Woelki prozradil biblické tajemství. Víme jak vypadá zlaté tele. Sedm metrů dlouhé, za dřeva. Člun pašerácké mafie se stal oltářem. Woelki si to nechal importovat z Malty a vysvětlil: „Člun nás upomíná na naši povinnost pomáhat imigrantům. Náš život v luxusu je zodpovědný za bídu jinde. Žijeme na úkor jiných“. (Kardinál Woelki zcela určitě).
   V Kolíně kdysi učili teologii a filozofii velcí. Albertus Magnus aj. Nyní show s emočním kýčem režíruje kardinál Woelki. Každý jeho výrok média okamžitě emitují do celého Německa. Z Malty kdysi křesťanský řád Johanitů bránil Evropu proti muslimským nájezdníkům a otrokářům. Křesťanství pamatuje mnohé – mnichy, kteří se sami umučili hladem, flagelanty, kteří bojovali se svým hříchem atd. Společné jim bylo rozhodnutí jejich vlastní vůle a pokání nasadili sami na sebe, na nikoho jiného. Jakkoliv se nám mohou zdát podivní, mají náš respekt.
   Moderní svatí mají jinou představu o dělbě práce. Jejich je království boží. Utrpení nám s radostí přenechají. Jsou téměř pokorní v pohodlném luxusu a modlí se k tomu, kdo jim ho umožnil. Mají sdružené havarijní pojištění se zárukou - bez Krista.