katedrala ideologie

EU: nestvůrná internacionála konečných konzumentů (Sloterdijk)

Kapitola „Tři ideje“ z knihy Giulia Tremonti a Vittoria Sgarbi „Renesance“. Tremonti, ekonom, bývalý ministr financí, profesor ekonomie mj. i v Oxfordu. Sgarbi, kunsthistorik, spisovatel, politik.
Poválečná Evropa stavěla na třech idejích. První idea - idea federálních států, evokoval ji manifest z Ventotene (1942), určitě noblesní vize, ale utopický odpor k národním státům, v domnění, že pouze federální stát může garantovat svobodu a spravedlnost, které měly ohrožovat právě národní státy. Následující historie a realita dokázaly opak. Nakonec si národní státy uchovaly své charakteristiky a ukázaly se garanty plné demokracie. 
    Druhou ideou je idea římských smluv a třetí idea Evropy (zrazené římské smlouvy) je bruselská, tak jak se vyvíjela od osmdesátých let. Římské smlouvy vycházely ze společenské pyramidy, bruselská podoba je též pyramidální, ale je to pyramida postavená na hlavu. Všechno je nahoře, žádná podstava. Římské smlouvy byly zfalzifikovány, není až tak těžké to pochopit. Po pádu komunismu a v globalistickém nadšení dostala bruselská Evropa nepřirozenou podobu invertované pyramidy. Použily se k tomu dvě techniky, obě mimoústavní. Technika cesty k moci a technika demokratického deficitu.
    Hlas lidu se pomalu nahradil nepřímými parlamentními rozhodnutími, a tak dnešní Evropa není založena na ústavě schválené lidem, ale na networku „ústavních smluv“, kde adjektivum se dodává k substantivu asi jako berla chromému. A přesně tyto postupy aktivovaly nedemokratický mechanismus s vysokými aspiracemi, restrukturace a substituce moci národních vlád a lidové vůle jednotlivých národů.   
   Abychom pochopily podstatu k čemu vůbec došlo v prostoru Evropské unie, je nutné se zamyslet nad formou. Nejdřív předpisy a směrnice, směrnice naznačují rozsah a výkon moci. Směrnice byly vytvořeny právě proto, aby se moc mohla nastolit. Jenom v roce 2015 151 kilometrů směrnic, tj. 30000 stran v evropském úředním věstníku. 
    Směrnice o všem a všude. V původním evropském společenství to byly pouze minimální ekonomické směrnice. Pak přišly směrnice o zemědělství, pak horlivé směrnice harmonizační... Nakonec sebenevinnější ekonomická aktivita podléhá řadě směrnic. V naší (italské) ekonomice je to velmi patrné.
    Nakonec směrnice v logice nového sociálního inženýrství překročily ekonomické hranice a vstoupily do života lidí. Eliminovala se minulost a staré tradice a zvyklosti s tím, že překáží trhu. Bruselské směrnice formovaly homo europeus, nejpokrokovější prototyp života. Likvidace minulé a konstrukce budoucí společnosti, „societas perfecta“
    Přirozeně směrnice jsou vždy „dobré“, protože „elity“ a nová oligarchie ví, co to znamená dobro jiných. A dobro integrovaly do svých standardů nekonečnou sérií dementních směrnic. Např. nová vajíčka – nutno kupovat ty ze supermarketu, jsou zdravá.
   Brusel ve vztahu ke „globálnímu“ světu neobstál. Bruselská byrokracie nepochopila co vůbec přichází: jakou nerovnováhu a nepokoj přinesly jimi vynucené a zcela nepřiměřené metody „globalizace“. Brusel neudělal to co měl, ale dělal to, co neměl. Setrvačností, ponořený do nenáviděné a nepopulární obsese pro globalizační postupy.
Nová narativnost
   Vědecká hypotéza o dinosaurech. Požáry po velkých asteroidech spálily vegetaci, která byla dinosaurům potravou. Důvod vyhynutí. Je téměř jisté, že za posledních 25 let na eurodinosaura padly nejméně 4 asteroidy. V historicky krátké době. Každý z nich o dramatické intenzitě. S implozívními a explozívními terminálními důsledky. 
Nekontrolovatelné fenomeny.
a) Rozšíření na východ: starý institucionální organismus expandoval do experimentálního politického těla sui generis. Směrnice dostaly neodvolatelný marker politického. Eurooptimisté se domnívají, že Turecko může vstoupit do Unie.  Turecko by mělo adaptovat své vnitřní právo, které je ovlivněné náboženskými principy, měly by je nahradit principy evropských soudních dvorů. Ty se řídí postmoderním právem, bez problému mohou udělat výjimku pro podpálení Říma, Neron by s nimi dobře vycházel.
b) Globalizace: Evropa nevstoupila do globalizace, ale globalizace do Evropy a našla ji okouzlenou a nepřipravenou, zablokovanou vlastními směrnicemi. Soutěží se státy, které nemají směrnice.
c) Euro: po prvé v historii existují státy bez měny a měna bez států. Konec tohoto experimentu bude politický, důsledky ekonomické - federalizujte své peněženky i svá srdce. Euro je měna, která sebe deklaruje jako nezvratnou. Drží se jenom strachem z konce.
d) Krize, kterou nikdo nepředvídal: Evropa uzavřela manželskou smlouvu a je to stejné jako s manželskou smlouvou - je pro štěstí. Neschopnost řešit jakoukoliv krizi to dokazuje - viz. Řecko.  Evropa rezignovala na svoji původní identitu, aby zvolila identitu falešnou. Toto všechno je čím dál víc patrnější. Rozhodování a základní pocity národů mění směr, ideologická katedrála globalizace eroduje, bortí se chrám nové utopie pohanského náboženství, které vidělo rok nula v sjednocení Německa a ve společné měně.
e) Likvidace minulosti, tradic, zvyklostí a starých mentálních horizontů.
f) Vytvoření nového člověka v kolébce konzumismu. Nový antropologický typus: unifikovaný trh, unifikovaný člověk, unifikované myšlení. Nový lidský typus z dílny sociálního inženýrství, který nekonzumuje, aby existoval, ale existuje, aby konzumoval a myslí jako konzumuje a konzumuje jak myslí.  
    Podobná ideologická katedrála se buduje v Americe. Ale lid obou břehů Atlantiku ji zboří a vrátí se k počátkům a kořenům, a bude hledat svou ztracenou identitu.