lipsko uni

Lipská univerzita (je) fašistická..

Každý výrok (nejen v matematice) by se měl nějakým způsobem opírat o objektivní fakta, když už nemá přímý exaktní důkaz. Následující případ je exaktním potvrzením věty v nadpisu a důkazového materiálu se najde víc. Na televizním záznamu vidíme nejdřív záběr na lipskou univerzitu, supermoderní architektura, která se ovšem za pár desítek let promění v hromadu haraburdí, je to jen exces německého nadbytku. Kamera vpluje do budovy, do auly, kde vidíme stovky mladých Němců a Němek. Už po pár vteřinách, aniž do záběru vstoupí hlas komentátora, vedeni jakousi intuicí, cítíme strach na okraji duše a rozeznáme, že je to sněm luzy.
   Podobný tyátr kdysi u Klentnice na Stolové hoře, nebo v Norimberku na stadionu. Konal se lidový (hitlerjugend) soud. A před pár dny se tento soud konal v aule lipské univerzity. Proč luza? Pokud šest set mladých sígrů s požehnáním akademického senátu, útočí na jednoho, pak se jedná o luzu. Prostě promluvily geny typu AdHi. Na lipské univerzitě jsou doma.
     A jejich oběť? Profesor Thomas Rauscher. Jura profesor. Řadu dní na něj fašistická luza útočí, a hrozí mu všechno nejhorší. Měl by být v centru evropské solidarity. Co provedl? Na Twitteru se sympatizoval s provoláním tisíců Poláků o „jedné bílé bratrské Evropě“. V kampusu ve vnitřním Lipsku okamžitě protestovalo tisíc mladých fašistů a požadovali okamžité vyhození profesora z univerzity. Profesor je šéfem katedry na institutu evropského privátního práva.
    Profesor se v interview vyjádřil, že výrokem nechtěl říct nic jiného, než že Poláci – a platí to o Maďarech, Češích a Slovácích – jsou proevropští, ale přejí si Evropu, která odpovídá kulturním a křesťanským kořenům. Proč bílá Evropa? Tisíce let tomu tak bylo. Africkou kulturu přece dominovala černá barva. Bílá kulturní identita Evropy není v protikladu světově nasměrovanému dialogu s jinými kulturami. Je ale v protikladu nekontrolovatelné masové imigraci, vyjádřil se profesor a pokračoval:
   „V poslední době se používá systematická pracovní likvidace jako zbraň proti jinému názoru. Děje se to pouze v totalitních systémech.“ 
   Fašistické vedení lipské univerzity odsoudilo profesorovy názory a zahájilo vyšetřování, které má vést, jak prohlásili, k jeho vyhození.
   Profesor v Lipsku má vědecké jméno, má talent, má nadání, ale bohužel německá luza vítězí. Evropa si sama vyřkla ortel, řekl jednou Stefan Zweig.
    Bratrská Evropa bílých národů. Co je na tom špatného? Nesmrdíme víc než jiní. Vypadáme líp než jiní, jsme chytřejší (spolu s Čínou) než jiní. To se luze v Lipsku a levému (ne levicovému) akademickému senátu nelíbí. Luza to jsou většinou přefutrované děti advokátů, státních úředníků, farářek a politiků.
     Jaké je optimální řešení lipského sporu, profesor versus luzoidní lipská univerzita? Zrušit univerzitu. Rektorka se senátem do nedaleké chemičky, kde hledají manuály. Mladí fašisté do Čadu pomáhat v nemocnici malomocných. Zhýčkaní hlupáci potřebují praxi. Mladí Němci okupují vícehvězdičkové hotely  světových měst, o čemž si místní populace může nechat jenom zdát, popř. po nich uklízet. Nejsou tam kvůli kultuře. Naopak zájemcům o kulturu překáží davy této přefutrovalé mládeže  v kulturní percepci, např. v evropských pinotékách, kolem nichž se z neznámých důvodů houfují.
   Němci ztratili, co Unamuno nazýval „tragický smysl života“, na němž bylo evropské kulturní unikum založeno. Tento fundamentální princip nahradili německé univerzitní nuly principem „souložit s Afrikou nechce jen nacista“. Cokoliv bylo cenné Němci rozbili a zaměnili sebebotnajícím slizem své degenerace.
    Douglas Murray ve vynikající knize „The strange death of Europe“ zmiňuje konferenci v Heidelberku o historii vztahů Evropa-Blízký východ. „Najednou se mě zmocnilo hrůzné mrazení. Bylo mi jasné, že nelze nic odkrýt, protože se nesmí nic říct.“
    Nesmí se nic říct, ale může se protestovat proti rasismu, bílé rase, Putinovi, popř. proti východoevropanům. Každý historický fakt musí projít kontrolní deratizací univerzitních primitivů. Z důvodu sanitární dekontaminace, podobně jako to dělali v osvětimském vstupním prostoru, dnes to dělají s ideami. Idea samotná se stala problematickou.
    Murray píše, že kultura sebepochybování a sebenenávisti není kulturou, ale psychickou úchylkou. Západní Evropu a lipskou univeritu netrápí mutilace sexuálních orgánů mladých dívek a zahalená žena otrokyně. Mnohoženství německé soudy akceptují. 50 let perverzního blahobytu v Německu zničilo vyšší dimenze života. Život bez hodnot v prostoru mediálních substitutů.
     Německá filozofie a umění v devatenáctém století nahradily náboženství. Náboženství a lidská intuice nahrazeny smyšlenkami univerzitních škrabáků. Dovíme se, že dějiny jsou druhořadé, prvotní je logika dějin odkrytá akademickým senátem v Lipsku. Nekonečné přemítání o pár idejích, ať to vede, kam to vede. Touha po absolutnu a v realitě to má primitivnější podobu: být vlečen absolutnem. Nyní být vlečen velkou morálkou, která v dobovém hávu znamená soulož s kluky ze Sýrie nebo Nigérie. Dobrovolnou nebo vynucenou. Včera univerzitní katedra, a dnes principy absolutna vyjevuje Merkelová a její kvokání  a aplaus nohsledů jsou důkazovým materiálem.
   Murray: "Německá dávná i nedávná minulost zanechaly na tomto národě nepředstavitelnou devastaci. Jak je možné, že takový národ tak klesl? Hypotéza: jejich kultura a filozofie je tam dovedly. Studny jsou otráveny. Síly, které to způsobily jsou stále živé, pervertují přirozené koncepty národního státu a patriotismu."
    Člověk osvícení dospěl do bahna Osvětimi. Němci zkoušeli vše možné a nemožné – a miliony mrtvých a kam nyní dovedli Evropu: Evropa trapná, zbabělá, ubohá, ponížená a směšná okolním národům. 
   Kolaps všeho – at least have fun. Aspoň ať je pr.... Němec a jím vedená Evropa stále věří nesmyslným utopiím. Víra je mrtvá, kromě slepé víry v evropskounijní ideologii, vymyšlené lipským senátem a 600 protestujícími debily.