pondělí 8. ledna 2018

putin evropa

Destabilizuje západ /dopis z Moskvy/

Respektování přirozených norem a uchování civilizačních hodnot nás zničí, píše v dopise z Moskvy šéfredaktor španělského El Manifiesto Sartorio. Při honu na čarodějnice v tomto dekadentním režimu (v EU) jim neuniknu, ale je to tak, Rusko je mocnou a spravedlivou  zemí. Při listování španělským (i českým) tiskem se zdá, že Putin plánuje destabilizovat Evropu a to řadou web stránek, které zatím nikdo nezná a o jejiž existenci nám dávají vědět pokrokové noviny všech EU zemí – např. El Pais (super „pokrokový“ list, spolumajitel katarský šejk) devětadvacátého prosince tomu věnoval několik stránek. Stovky inkvizitorů svaté inkvizice pokroku začaly hlídat web. Brusel asi mele z posledního, když pár blogů ho rozklíží.
     Nacházím se v jeskyni ruského medvěda, v geometrickém středu osy zla, pár metrů od arkán Kremlu. Myslím, že budu schopen osvětlit čtenáři, jak to vypadá s destabilizací zblízka.
   Zklamu mnohé, nejsem James Bond: Moskva se podobá jakémukoliv evropskému městu, od Paříže po Berlín. Podobná auta, podobné domy, podobné dopravní zácpy, shon možná intenzívnější než v zmiňovaných metropolích. Všechno je podobné a všechno je tak jiné.
    Začněme u dětí, jsou vidět  i s mladými matkami, pokud vám to nepřipadne moc macho, tak se jim otvírají dveře a dává se jim přednost. Na rozdíl od Evropanů, Rusové nechtějí vymizet, žádné pokušení spáchat sebevraždu a otevřít dveře velkému nahrazení populace, jak se děje v evropskounijním režimu. Ruská vláda podporuje porodnost všemi způsoby, aby se vyrovnal demografický deficit způsobený Jelcinem a Gorbačovem. Hrozné! Je to pravda. Hrůzný Putin chce víc dětí v ruských rodinách.
     Rusové si neuvědomili jakou výhodu přinese, když otevřou hranice všem, milionové lavině levné pracovní síly a nejlépe muslimské, zatímco etničtí Rusové se budou moci věnovat ušlechtilému venčení psů a koček, ženění chlapů s chlapama a ženských s ženami. Za sto let, rebus sic stantibus, Evropa bude islamizovaná a afrikanizovaná, Rusko zůstane křesťanské a euroazijské. Západ tribalizován, Rusko jednotné a pevné.
     Další postřeh – ruská vláda není nenávistná ke křesťanství jako evropskounijní režim. V posledních desetiletích velká podpora ortodoxie – jediné křesťanské církve, která žije a nezradila svou podstatu – stala se významným faktorem ruské identity a má bezpodmínečnou podporu Vladimíra Putina. Nebrání to jiným náboženstvím Ruské federace, jako islámu, budhismu atd., aby byly respektovány. Klíčová role ortodoxie v ruském národě neznamená pronásledování jiných.
   V centru města obrovská socha svatého Vladimíra, z počínání prezidenta a státní věrchušky je patrné, že křesťanství zde není pouze sentimentálním výronem, jak to pozorujeme u amerických prezidentů, ale znamená živou tisíciletou lidovou tradici ortododoxní církve. Návštěvník objeví na horizontu města zlatou kopuli chrámu Krista Spasitele, katedrála z roku 1883, kterou Stalin nechal 1931 zbourat. Základy byly téměř zázračně zaplaveny a Stalin se musel spokojit s bazénem. V devadesátých letech byla katedrála obnovena, jako symbol tisícileté přítomnosti křesťanství v Rusku. Je to kolosální dílo, nádherná stavba, po sedmi desetiletích antikřesťanského řádění, ortodoxie začala opět rozkvétat.
    Brusel a globalismus skoncovaly s národním tím nejzákeřnějším způsobem: morální korupcí, vulgárním materialismem, všemohoucím mamonem, hlavním bohem Evropské unie. Komisaři Evropské unie triumfují tam, kde Stalin neobstál. Pouze eliminací křesťanství se může nastolit antinárodní režim perverzní plutokracie na hřbitově evropských národů, podmínka sine qua non velkého nahrazení evropské populace. 
    Rusové mají kolektivní mentalitu, silnější než kdekoliv jinde, možná s výjimkou Japonska; v jejich myšlení pojem „my“ hraje silnou roli a to jim pomohlo překonat nepřekonatelné, zvítězit nad nepřáteli mnohem silnějšími a účinnějšími. Chovají velkou lásku k vlasti a mají vkořeněný silný pojem státu, nezbytnou kolektivní entitu, která organizuje společný život a je bariérou historickým katastrofám a chaosu. Generace, která poznala chaos devadesátých let ví, jak důležitý je silný stát a národní společenství, které si uvědomuje svou soudržnost. Po Putinově nástupu k moci, stát překonal komunistické dědictví a učinil konec globalistickým dobrodruhům v státních strukturách.
     Rusové jsou dnes víc bohatší a svobodnější než kdykoliv za posledních sto let. Putinova obliba sahá do stratosféry. Patriotismus Rusů pomohl politickým vůdcům nastolit cíle a obnovit národní sebevědomí. Nihilismus a mizérie devadesátých let jsou překonány, Rusku je hrdé a sjednocené, životní úroveň slušná a na vzestupu. Není to Putin kdo povznesl Rusko, ale Rusové samotní s inteligentním vůdcem, který ví jaké má povinnosti k lidu a státu a ne k multinacionálním lobby. 
    Putinův úspěch nelze tolerovat. Dnes Rusové žijí lépe než jejich otcové a dědové, v Evropské unii otevřeně říkají, že příští generace budou žít hůř, pod tajuplnými zákony trhu a „nevyhnutelné a prospěšné“ globalizace. Nenávistné kampaně západního tisku proti prezidentovi Ruska neberou konce. V Rusku nemají ohlas, Rusové dobře ví, od čeho je osvobodil.   
    Permanentní lež o Putinovi je doprovázena tirádami, které mají Evropanům vsugerovat, že morální degradace, režírovaná nejhnusnějšími mocnostmi planety, je ráj. Ráj to je, pro hrstku nejbohatších, méně už pro proletarizovanou střední třídu, jejíž příjem se vypařuje v důsledku konkurence nových Evropanů a globálních trhů. Ti kteří profitují, to nazývají globalizací.
   Může EU následovat ruský příklad? V Evropě morální degenerace, ovoce jedovatých ideí osmašedesáteho roku to už není možné. Kontinent, který morální korupci povýšil na společenský imperativ, který zprznil legislativu a nezbytné instituce, se těžko může regenerovat. Možná pomocí tvrdého pokání.
    Zprznění hodnot je téměř neléčitelné, perverze absolutní. Morální očista a materiální a politická regenerace není možná bez hluboké změny optiky, kterou západ nahlíží na svět. Ale historie zná i zázraky. Putin destabilizuje západ – dobrým příkladem. Národní suverenita, rodina, tradice a spiritualita existují a jsou to sociálně konstruktivní síly. Rusko to znovuobjevilo. Pro to na ně tak zlovolně útočí, a proto bychom je měli bránit.  

Žádné komentáře:

Okomentovat