pondělí 27. srpna 2018

autonomi

Autonomní já

Co když se filozofie potká s realitou, zamýšlí se v Affaritaliani filozof Ludovico Polastri. Vyjděme z aproximativního pohledu: s marxismem se západní filozofie stala sociálně utopickou. Filozof Salvatore Veca nedávno v hovoru prohlásil: „Článek 3 ústavy (italské) nám připomíná důstojnost pro všechny a povinnost odstraňovat překážky plnému rozvinutí člověka. Musíme bojovat s bídou, eliminovat nerovnosti uvnitř i mezi společnostmi, musíme mít růstovou politiku a důstojné pracovní podmínky“.
    Nacházíme se tedy na nerealizovatelném poli, v zajetí idejí, které nikdy nikde nebyly uskutečněny? Spíš se jedná o racionální konstrukce, které jsou nehistorické, nereálné a nesociální.
      Přistupme k problému s jistou dávkou pragmatismu, kterým se vyznačují Angličané. Nejdřív co znamená termín populista. Hlavně ho používá a zneužívá jistá elita, která se domnívá, že má právo diktovat věci s kterými lid nesouhlasí. Obyčejný člověk musí být veden osobami, které jsou moudřejší než on, námi politickou elitou. Všichni to známe: imigrace, obzvlášť masívní imigrace kultur, které negují naší laickou a otevřenou kulturu; pohrdání tradicemi a křesťanstvím, na kterém naše kultura stojí; hrozba nových vojenských mocností a nezájem USA o naši obranu.
      K čemu došlo v Itálii: italský lid nevěří EU, že je schopna a ochotna bránit Itálii před imigračními hordami ze severní Afriky. Pozorujeme dennodenně jak levičácká elita „demokraticky“ diktuje svoje moudro a se svým informačním monopolem a „zákonem“, silou nastoluje typ myšlení, který jde proti normálnímu chápání.
    Termín populismus se použije proti každé osobě, každému hnutí a každé myšlence, které nejsou na straně politického evropskounijního mainstreamu.  I vojenská aliance narazí na globální podmíněnost levičáků.
    Důsledky těchto perverzních a zlých voleb: „Likvidace předchozí kultury, destrukce toho, co byl podle Kanta nejsilnější atribut člověka: kapacita být autonomím já“.
    Filozof Scruton nám dešifruje občanského ducha a limity Evropy: „Občanská loajálnost nebo podstata pojmu občan je kvalita, kterou lze použít pouze uvnitř státu-národa. Představit si občana v anonymním nadnárodním celku, v zajetí impotentní ideologie a bez historického ukotvení, je nesmyslné a vede to k rozkladu.
      Udržet společnost, to neznamená vyjít  pouze z křesťanství, ale také zahrnout řeckou a římskou kulturu, velké umění a filozofii, které nás odlišovaly od jiných civilizací. Stali jsme se moc línými, abychom to vážně uchopili, jsme spokojeni s falší a banalitou Evropské unie.  
   

Žádné komentáře:

Okomentovat