sobota 2. února 2019

politika instrument

Holocaust v politickém přepisu

V rétorice levičáků a příbuzných odrůd má termín holocaust stejný smysl jako vykořisťovaná třída zemědělských bezzemků v projevech Pol Pota. Ve čtvrtek v projevu  před parlamentní frakcí Alternativy pro Německo v Bundestagu, který znalci hodnotí jako projev roku, zmínil významný publicista židovského původu Henryk M. Brode zeleného europoslance Michaela Cramera, kterého německá mainstreamová média přímo milují. Tento zelený unikát řekl v interview v německém centrálním rádiu v den, kdy svět vzpomínal holocaust: „Dnes potkáte lidi, kteří popírají holocaust, je to stejné, jako když lidi popírají prašné částice a CO2 v ovzduší, a to že oxidy dusíku jsou zdraví škodlivé“. Jedni popírají holocaust, druzí prašné částice a oxidy dusíku v luftu a oboje patří před tribunál pod sekyrou zeleného europoslance Michaela Cramera. To je logika levičáků evropských zemí. Poslanec Cramer po několika hodinách přišel k rozumu, napsal na facebooku  sebekriticky: „Byl jsem blb, když jsem tyto jevy dal do souvislosti, holocaust je ve své dimenzi ojedinělý..“. 
      Berlínská státní tajemnice Palestinka Chebli jedním dechem dává do souvislosti muslimy v Německu a Židy v třetím rajchu. Německý mainstream se tváří, že věří jejímu vzpomínkové dojetí u holocaust památníku.
     Politická instrumentalizace obětí waršavského ghetta vzbudila velké pobavení davu přítomných novinářů na tiskovce k berlínskému festivalu. Režimní klaun, mnohofunkcionář Dieter Kosslick, bojovník za práva muslimských uprchlíků a současně ředitel berlínského festivalu. Předevčírem v odporné klauniádě přenášené německou televizí, za potlesku davu tam přítomných novinářů. „Členové AfD mají zadarmo lístky na promítání filmu „Tajný archív waršavského ghetta“, členy AfD a jejich poslance osobně zvu, lístky jim sám zaplatím“.  Na první pohled při sledování něčeho takového vytane jediná idea - Kosslick, tam přítomné ksichty novinářských kulturtrégrů a celá německá televize nejsou féroví, žádné povědomí o vkusu, které by tam člověk předpokládal. AfD, jediná skutečná opoziční strana versus mainstream, členové strany jsou vystaveni útokům všeho druhu, včetně brutálně násilných, spíš oni připomínají těch pár spravedlivých proti hitlerovskému mainstreamu, významný klaun Kosslick a spol. připomínají mainstream třetí říše.
        Relativizace holocaustu je častá i jinde. V roce 2017 organizoval boloňský aktivista filozof Franco Berarti (Bifo) "umělecké" představení na výstavě soudobého umění v Kasselu „Osvětim na pláži“. Paralela mezi ztroskotanými bárkami imigrantů a plynovými komorami. Naštěstí německý ministr kultury to rychle zakázal. Starosta Padovy Sergio Giordano podobně i dnes: „Zarážející podobnost toho, co se dělo tenkrát a toho, co se děje dnes, kdy ve Středomoří umírají tisíce lidí“. Aliance pro Izrael mu rychle vysvětlila jak se věci mají.
    V rétorice levičáků má holocaust paralely, o obětech a katech rozhoduje jejich politická strategie, oběti musí být v každém případě muslimské, jednou uprchlíci ze zemí, kde žádná válka neexistuje, jindy Palestinci.     

Žádné komentáře:

Okomentovat