karabach

Ranní tisková zpráva Armády obrany republiky Náhorní Karabach

 Protivník narušil na linii dotyku  příměří 60krát. Protivník ostřeloval naše pozice z minometů  a jeho snajpři ostřelovali  pozice Armády obrany.
  Vyhrocená situace nastala především na severní části linie dotyku, kde protivník kromě ručních palných zbraní použil minomety ráže  82mm a ráže 60mm a granátomet AGS 17 (16 střel). V důsledku zákeřného ostřelování zahynul voják Armen Manvelovič. Odpovědnost za narušení příměří leží na ázerbájdžánské straně.
  Ázerbájdžánci 2. dubna nasadili dvě brigády a pokusili se v nočním útoku o prolomení arménských pozic, postoupili však pouze o několik set metrů a arménská armáda v protiútoku je vesměs vytlačila k původním pozicím. Ázerbájdžánci žádali o příměří, které posléze dojednali v Moskvě náčelníci generálních štábů Arménie a Azerbájdžánu. A tisková zpráva Armády obrany Karabachu je příkladem jak si Azeris představují příměří.   
  Republika Náhorní Karabach vyhlásila nezávislost 2. září 1991 a to v referendu a podle všech norem mezinárodního práva. V současnosti často levicovězelená politickokorektní posedlost evropskounijního mediálního komplexu má tendenci zpochybňovat právo na existenci této republiky, není to nic neočekávaného, velmi často zpochybňují i právo Izraele existovat. Paměť politickokorektních propagandistů  nejde před vynález smsky a supermana, považují to za milníky v dějinách lidstva, takže o genezi národů nemají adekvátní informaci.
  Dr. Simski v il Giornale sumarizoval některá fakta vysvětlující právní postupy vzniku republiky. V legálním systému OSN jsou zakotveny dva klíčové principy: sebeurčení národů (Čl. 1, bod 2; Statutu OSN) a teritoriální integrita států (Čl. 2, bod 4). Každý stát může priorizovat právo na sebeurčení a konsekventně uznat nově vzniklý stát. Nicméně uznání nového státu je politickou otázkou, uznání nové entity je podmíněno faktem, do jaké míry je separace ireversibilní.  Mezinárodní právo vidí fundamentální rozdíl mezi vůlí národů proklamovat nezávislost a právem být nezávislým – plyne to z doktríny tzv. „napravující separace (right of remedial secession)“.  Znamená to, že principiálně právo na sebeurčení je rezervováno národům jako poslední možný prostředek osvobodit se od pronásledování a útisku. Národy mají právo na „remedial secession“, na nezávislost, která ukončí útisk.
   V případě Karabachu, tisícileté arménské enklávy,  si stačí připomenout pogromy v Sumgaitu a v Baku v r. 1988 a 1990, na dlouhodobou eliminaci arménského národa z karabašské (a 100% eliminaci v nachičevanské atd.) oblasti. K proklamaci nezávislosti je nutné, aby  lid, který se separuje od zbytku, reprezentoval odlišnou etnickou skupinu  v lingvisticko-kulturním-religiozním  smyslu, aby se jednalo o nekompatibilní skupinu vzhledem většině ve státě. Nejen referendum, ale i výše vyjmenované podmínky jsou nezbytné - a též postačující. A Karabašská republika to naplňuje. Ve světle těchto předpokladů např. Skotsko, Katalánie si nemohou nárokovat právo na sebeurčení, totiž národy, které obývají tyto oblasti mají všechny podmínky, aby mohly rozvíjet své lingvistické, kulturní a náboženské hodnoty. Tyto národy nejsou vystaveny útisku.  
  Náhorní Karabach má bezesporu nezadatelné právo na sebeurčení. Tato republika je však vyloučena z jednání o míru, Azerbájdžán podmiňuje její neúčast svoji přítomnost na jednání.  V Náhorním Karabachu za 25 let nezávislosti vznikl demokratický stát, ekonomicky a kulturně se rozvíjející, obyvatelé této malé země jsou hrdí na svůj stát a jsou ochotni jít všichni do zbraně za nezávislost. Fascinující ve srovnání s evropskounijní zbabělostí a antinárodní perverzí. V Ázerbájdžánu vznikla za toto období dědičná diktatura. Evropská unie nepřispěla za 25 let mírových vyjednávání k mírovému řešení, ba naopak tichým souhlasem s tureckou blokádou Arménie, ekonomicky rdousí jak Karabach tak Arménii. Evropskounijní finance za ázerbájdžánskou ropu vyzbrojily Ázerbájdžán a zabíjí i civilní karabašké obyvatelstvo.  Evropskounijní finance jsou hlavní oporou ázerbájdžánského diktátora.
  Podobný politický status (autonomí oblast) měla v rámci Ázerbájdžánu Nachičevanská republika, obývaná většinou Arménci - byli kompletně eliminováni. Národní Karabach je nezávislý, demokratický a prosperující stát, schopný se bránit brutální invazi.