infantilnost
Definovat stav společnosti adekvátními termíny nemusí být obtížné pouze intelektuálně, ale i policejně nebezpečné, autor se může vystavit kriminalizaci, jak známe z komunistické totality nebo přímo fyzické likvidaci, jak známe z předválečného kancléřování jednoho zločince.
Dnešní německá realita se propadá do prostoru, který se dá popsat zatím spíš jenom intuitivně definovaným termínem – fašizoidní. Thorsten Hinz v Jugend Freiheit popisuje významný jev tohoto prostoru.
Infantilita v politickém slovníku se nachází blízko pojmu duchovní regrese. Začíná se úsměvným infantilismem: „Bunt statt braun“, pestrý místo hnědý. Němci jsou na hnědou barvu hitlerismu citliví, hnědý nesmí být kostým německé televizní moderátorky a ani její stolice nemá tuto barvu. Všechno pestrobarevné a multikulti. Na televizní obrazovky se nasazují hnědoeliminační filtry, totiž mozky televizních propagandistů a jejich produkce nejsou než hnědé.
Kreace „pestré a ne hnědé“, „vítáme vás“, na plakátech pestrobarevná jásající mládež, asi to mají uprchlící z válek, v hotelových recepcích. Slogany podobného typu na plakátech levicových mládežnických aktivistů a farářů kolem kostelů.
Oblíbené je též „ne hranicím – ne národům“ na kokainových swinger party. Kreace tohoto typu existovaly vždy, někde na okraji, ale dnes je povinně produkují německé instituce a hegemonně se tento slogan všude nastolil.
Milá antifo
Faráři a prezident Gauck, kdysi představitelé národních institucí, dnes blábolí o světlém a temném Německu, proměňují praxi Merkelové „žádné hranice“ v teologický dualismus ostré hranice, my jsme dobro a jinak myslící zlo. A zlo, jak už je z pohádek známo, nemá žádné právo. A tedy „díky ti milá antifo“ - objevilo se ve vládě blízkém plátku Tagesspielu (antifa to jsou násilné oddíly levičáků). Infantilizovaný slogan odpovídá regresi k neototalitarismu a novému fanatismu.
Integrace – zázračný pytel
Termín integrace je zdánlivě neutrálním pojmem, neideologickým a přirozeným procesem. Zdání klame. Nejdřív politická demagogie, kdo do procesu vlastně patří a pak zázračný pytel, který se zaplní politickokorektními frázemi.
Zúžené chápání
Racionalita přebarvená na sociální radikalismus. Lidskost, rovná se jakási integrace, je základem společenské osy. Jednota ducha a rovnost všech - racionální komunismus povýšený na státní ideologii a posvěcený mezinárodní ekonomickou mocí.
Znásilnění lidské přirozenosti
Racionální perspektivy člověka nemají v tomto politickém modelu místo. Rodina, obec, řeč jsou ignorovány – politika, která je ignoruje znásilňuje lidskou přirozenost. Totalitarismus absolutizuje společenství, dělal to národní socialismus i bolševici. Napětí mezi vnitřním (rodina, obec) a vnějším (společnost) je generátorem pokroku a sociální dynamiky. Stát, který se stal pouhým instrumentem společenského kultu, je utlačovatelem a likvidátorem svobody.
Diktatura ve vzdělávacím procesu
Snaha politiků a těch, kdo jimi manipulují, vytvořit z Německa a Evropy provincii Blízkého východu, má ideologický původ v komunistické utopii. Nástroji této utopie je státní dohled, reglementace, kontrola, nátlak a kriminalizace. Bez přehánění jde o neototalitární praxi. Profesorka sociologie Annette Treibel-Illian a spol.: „ Motto musí znít – integrační kurzy pro všechny i pro Němce“. Diktaturu do vzdělávacího procesu.
Převýchova pro jinak myslící
Evropská rada pro toleranci a smíření (ECTR), bohatě dotovaná a kterou vede Tony Blair, vydává katalog praktických doporučení. Mládež, které se nelíbí přesidlování Afriky a Arabů do Evropy, má projít převýchovnými kurzy. Ve školách se má zavést předmět tolerance. V těchto hodinách se má trávit čas kromě učitelské propagandy sledováním televizních stanic. Privátní televizní stanice se dotací nasměrují do propagandisticky žádané polohy.
Ergo:
Infantilizace jako program. Personál, ideologie, instrumenty pro „vše pestrý“ totalitarismus jsou připraveny.
Žádné komentáře:
Okomentovat