neděle 23. října 2016

akif fluchtling

Uprchlík..

Akif Pirinçci je německý spisovatel tureckého původu. Kromě toho, že je to velmi dobrý spisovatel se vyznačuje tím, že německá mocensko-mediální mafie ho nenávidí až patologickým způsobem.
Důvod nenávisti? Spisovatel se ztotožňuje s opravdovou německou kulturou a evropskou civilizací. Duchem malomocným, ale mocným mocí jsou evropské civilizační hodnoty odporné. Akifův fejeton z pi-news.net má neskonalý půvab.
    V centru západní filozofie, sekulárních státních konceptů a moderních morálních norem, které mají původ v řeckém antickém myšlení a byly znovu nastoleny osvícenskou dobou, stojí pojem svobodného člověka.  Člověk svobodný a nezávislý na náboženských, světonázorových, pohlavím podmíněných, ostatními oktrojovaných morálních, politických a materiálních omezeních. Pokud  člověk neomezuje práva ostatních, nikdo mu v ničem nebrání a odpovídá sám sobě za svoji perspektivu. Nakonec ani příroda kromě smrti a chorob člověka neomezuje.
    Karel Marx rozšířil pojem svobodného člověka o dimenzi „odcizení“ a promítl to do oblasti práce. Člověku je ve společnosti orientované na profit zcizen výsledek jeho práce a nakonec i jeho vlastní podstata. Jisté výrobní vztahy tedy mají omezovat svobodu a měly by být zrušeny.
   V jistém přeneseném kulturním smyslu je svobodný člověk živoucí antitezí biblickému citátu: „Zlořečena bude země v díle tvém. Práce budiž ti hořkým údělem. Trní a hloží ti bude země plodit. V potu tváře chléb budeš jíst než se do země navrátíš. Jsi prach a v prach se obrátíš“.
    Svobodný člověk je ideální pojem, který je možné v dnešní moderně pouze rudimentárně realizovat – kvůli protichůdně působícím lidským zájmům a současným podmínkám možná vůbec nerealizovatelný pojem. Další v řadě po tomto ideálním termínu, v dnešním světě následuje ideál miliardáře – nemusí nic dělat, netrpí žádným omezením, může se vyhnout společenským konvencím i zákonu.  
  Většina lidí v současném západním světě navzdor obrovskému technickému pokroku je vystavena spoustě omezení. Netýká se to pouze práce, která ve většině případech není příjemná a oblíbená, ale i omezení v privátní sféře. Muž, který se rozhodne odejít od ženy a dětí, aby se těšil nezřízeným sexuálním radovánkám, je omezován výší alimentů a ty mu nakonec mohou jeho radost narušit do té míry, že si nemůže  už vůbec užívat. Žena, která nechce mít děti a raději energii věnuje práci a kariéře, musí výší svých daní zaplatit děti jiných žen, tedy ji nakonec dostihnou materiální omezení. Muž, který upřednostňuje šlapky, musí počítat s tím, že ho to bude hodně stát a nakonec může přijít i o dobré domovní číslo. Žadatel sociální podpory se musí pravidelně ve stanovených termínech dostavovat na pracovní úřad, obcházet pracovní nabídky, jinak mu hrozí krácení dávek. Existuje i pár asketů, kteří se mohou cítit svobodnými, rezignovali na práci, peníze a materiální blahobyt, možná nemají ani pevné bydlení  a mohou existovat z mála, ale nikdo jim svobodu nezávidí.
    Šťastný opičí ráj, kde je vše zadarmo a volně přístupné, aniž by se muselo zaplatit, jak se zdá neexistuje. Dnes má každý pokus o další „osvobození“ člověka jak v existenciálních, tak v světonázorových konceptech protipól v nové dřině a potu, a to  stejně tak i v kulturním a emočním smyslu.
   Nicméně dnes dopoledne jsem potkal někoho, kdo zcela odpovídá výše popsanému ideálu svobodného člověka – svoboda bez omezení. Potkal jsem ho. Samozřejmě mohu se jen domýšlet, ale moje spekulace je podložená fakty a podpořena i fakty politickokorektních médií, která  obsah ignorují. Poznal jsem ho – byl to arabský uprchlík. Vedle něj velká rodina. Zahalená žena, přirozeně těhotná, tři dcery a mentálně postižený syn na vozíku. Sedm lidí. Na všech (embryo nepočítám) byla patrná hluchota. Spíš analfabeti, s absolutní jistotou k němčině hluší a slabí i ve své mateřštině. I když jejich zdravé děti budou navštěvovat speciální školy s mega-podporou všeho druhu, napovídá mi empirie a znalost  v Německu narozených muslimů z Blízkého východu, že na konci edukativní snahy stojí investiční ztráta a nikdy daňový poplatník. V protikladu slabých znalostí dobře ví, že ne mutace v daňového poplatníka, ale rychlé občanství a řada podpor a výhod sociálního státu je žádoucí. Postižený chlapec je viditelný důsledek klanových manželství, oběť incestu. Tento stát během jeho života za něj zaplatí desetkrát víc než za jeho sestry. Nejlepší lékařská péče je mu k dispozici.
   Co to má vše co do činění se svobodou člověka? Jednoduché, ten muž se zbavil primární starosti všech mužů na planetě, materiálně zabezpečit svoji rodinu. Může vyrobit dětí kolik chce, jak se mu zlíbí, může plodit pouze postižené děti, zabezpečí je hostitelská země.  Základní bod svobody č.1 je naplněn.
    Muž má jasné ambivalentní postoje k ženám. Vlastně jimi pohrdá, považuje je za blízké psům, s kterými člověk zachází podle chuti, vesměs je to nálada, ale může to vydávat za náboženský příkaz.  Záležitosti tohoto Araba nejsou tak jednoduché. Kolem plno nezahalených žen nordických typů, stále musí myslet na sex s nimi. Vzrušuje ho představa, jak jsou mu po vůli. Má k dispozici vlastní ženu, kterou používá jak se mu zlíbí, ale už ho to nerajcuje. Zamýšlí se nad možností si ve vlastní zemi přikoupit něco 13 nebo 14letého. S obživou by nebyly problémy – zabezpečí to místní nacisti – pojem pochytil od levicových propagandistů, když mu Německo okamžitě nevyjde vstříc,  stačí jim nadávat do nacistů a půjde to.
     Na druhé straně je mu velmi sympatické, co staří nacisté udělali se Židy. Možná, že by se měl opravdu rozjet do své země a něco nového si zaopatřit, z finančních podpor v Německu si může už něco lepšího dovolit. Jeho mužská práva mu Hitlerovy děti zaplatí. Na druhé straně by s chutí 20letou blonďatou Jennifer, dobrovolnou pomocnici uprchlíkům, vzal zezadu. Přichází párkrát za týden a učí jeho dcery němčinu. Vnucuje se mu představa, že ji povalí na zem a znásilní. Má už informace, nemá to být tak nebezpečné, nacisty zaplacený právník ho z toho lehce vyseká. Svoboda č.2: dostupný sex podle chuti a úplně zadarmo.
   Ve své vlasti dotyčný přežíval v chajdě bez tekoucí vody. Zde žije s celou rodinou v pohodlném bytě, který mu dal německý stát k dispozici. Přechodně, informovali ho, že stát staví pohodlnější a prostornější byty a brzo jim budou k dispozici. Dává přednost vlastnímu domu se zahradou. Je dobře informován, řada institucí se nezabývá ničím jiným, než aby mu a jemu podobným pomohly. Svého určitě s trochou trpělivosti dosáhne. Nejdřív do doby, než si zaopatří ve vlasti druhou ženu, pak už to musí být.  3. základní bod svobody je též naplněn – nemáte starost o střechu nad hlavou. 
    Nikdy mu nepřišlo divné, že na rozdíl od jeho země tu vše tak perfektně funguje.  Proč si tu na rozdíl od jeho vlasti nejdou lidé při sebemenší zámince po krku. Ve své vlasti se domníval, že USA a Židé jim ukradli národní bohatství, obohatili se na úkor muslimů. Stále se zde mluví o práci, ale on dobře ví, že to nejsladší se dá získat i bez práce. Má se prý naučit německy a pak si na sociálním úřadě vystát pracovní příležitost. Po tom opravdu netouží. Raději navždy uprchlík s dobře zaplaceným tlumočníkem za zády. Co nejrychleji druhá třetí žena a co s Jennifer, se ještě ukáže.
   Posvátná aura uprchlického statusu a jeho úplná neschopnost zabezpečit sebe a svou rodinu jsou fakta. Dává jim to pohodlnější život a větší příjem než důchod prací sehnuté staré Němce nebo německým dětem jejichž rodiče zrovna nepatří mezi „elitu“. Základní bod svobody č.4: Život bez práce a pak je i Marxovo odcizení směšné. 
    Tento Arab je nejsvobodnějším člověkem a na pohodlné cestě k středně stavovské existenci, se všemi radostmi a životními rozkošemi.  Cestou ho ochraňují německé zákony a organizace, politické partaje a média, vcelku užiteční idioti a v neposlední řadě povinné veřejné mínění v zemi, kde každému kritikovi hrozí společenské znemožnění a výhrůžky fašizoidních levičáků. Určitě tento Arab dosáhne svého a dovolte spekulaci, půjde až k milionářskému ideálu.

Žádné komentáře:

Okomentovat