pondělí 26. prosince 2016

ezb evropska centralni

Evropská centrální banka (ECB) tajně...

ECB od června nakupuje ve velkém dlužní úpisy velkých korporací tajně, píší WirtschaftsNachrichten i informační server  Wolf Street. Ekonomii v Evropě už málokdo rozumí, tedy důsledkům nesmyslů, které Evropskou unií vládnou, ať jsou ekonomické nebo uprchlické. Oni rozhodují, oni vládnou, oni všemu rozumí – ale bohužel tomu tak není a málokdy bylo, nerozumí tomu o moc víc než učitelka v mateřské škole. Pokud se nakašíruje a posadí místo Draghiho nebo Junckera, televize nám vsugerují, že mozkem je právě ona. Konečně nakupovat dluhopisy krachujících států a firem ve velkém může i ona. Doufejme, že přechodné období triumfu evropskounijní hlouposti přežije Evropa i evropská ekonomika.
    Wolf Street se odvolává na odhalení corporateeurope: Zjistit identitu korporací, jejichž bondy (dluhopisy) ECB skupuje nebyl velký problém. Naneštěstí netransparentnost v aktivitách ECB neumožňuje stanovit celkovou výši finančních prostředků určených pro jednotlivé korporace. Penzijní fondy tyto záležitosti veřejně sdělují, společné evropské bance nestojí stamiliony Evropanů zato, aby je informovala.  
     Evropské ropné giganty jsou na tom po všech stránkách špatně. 16krát nakupovala ECB bondy italské ENI, 11krát ropného koncernu Royal Dutch Shell, 7krát francouzské ropné společnosti, 6krát španělského Repsolu a rakouského koncernu OMW.  53% společností ve Španělsku, kde ECB intervenovala jsou plynárenské společnosti, v Itálii je to 68%.
    ECB favorizuje i problémové automobilové giganty. V Německu 15krát banka skupovala dluhopisy Daimlera a BMW, 7krát Volkswagena. Třikrát Renaulta.
   Další společnosti na seznamu corporateeurope: Francouzský zbrojařský koncern, který byl v loňském roce centrem obrovského korupčního skandálu. Francouzské společnosti Suez, Vivendi, Veolia; Novomatic - rakouská gamblerská společnost (uvádí Wolf Street) vlastněná miliardářem Johannem Grafem; Hennesy Cognac; Luis Vuiton.
    Skupování bondů ECB realizuje prostřednictvím národních cedulových bank. Zatím ECB skoupila za 46 miliard dluhopisů (do 25. listopadu), do konce roku 2017 to má být 125 miliard.
    V čem je toto počínání vadné? ECB těmito nákupy zvedne cenu firemních dluhopisů - sníží to pro tyto firmy cenu dostupného kapitálu a to je záměr. Malé firmy jsou jednoznačně znevýhodněny touto masívní injekcí velkým korporacím. Malým firmám často kapitálové trhy nejsou vůbec otevřeny. Multinárodní koncerny profitují ve velkém z těchto intervencí Evropské centrální banky. Malé podniky v Evropě, kde kapitálový trh je podstatně méně rozvinut než v USA, nepřijdou k půjčce, píše Wolf Street. Původně měl tento program ECB přinést finanční příležitost společnostem všech typů a velikostí.
   V eurozóně korporátní dluh činí 12% a těměř výhradně je záležitostí multinacionálních společností. V Británii činí 28%, v USA kde je kapitálový trh silně rozvinut 44%. Ve Španělsku např. pouze 2.5% firemního financování je pokryto bondy (dluhopisy), zbytek 97.5% bankovními půjčkami, které poslední roky havarují i s bankami. Malé a střední firmy ve Španělsku krachují kvůli nedostatečnému financování, zatímco Repsol, Telefonica, Iberdrola mají rychlý přístup k levnějším penězům než by jim nabídl trh.    
   A co má být vůbec nejvadnější na celé záležitosti: ECB nehodlá skupovat dluhopisy pouze na sekundárním trhu, jak by se mohla evropská veřejnost domnívat; skupuje i dluhopisy privátní cestou tzv. „private placement“. Prodeje těchto dluhopisů nejsou otevřeny širšímu finančnímu trhu, model nabídka-poptávka zde neplatí. Zatím se to dělo tajně, nyní po odhalení corporateeurope musí ECB minimálně vysvětlit, proč tento typ nákupů používá.        

Žádné komentáře:

Okomentovat