středa 28. února 2018

paris usa zid

Paříž bez Židů

Totalita fakt je pro nejbližší období nasměrovaná jistým směrem. Imigranti z muslimských zemí a z Afriky do Evropy a Židé v tisících z Evropy, dál potrvá euro německý diktát, který se v nejbližších německých satelitech neprojevuje vůbec negativně, ale hrůzně negativně např. v Itálii a v Řecku, dál potrvá evropskounijní politický diktát, politika protiruské nenávisti rychle vedoucí k propasti války a nekonečné ohlupování obyvatelstva.  Tento proud každodenních fakt má společného jmenovatele – evropskounijní ideologii, která ovládla i národní politické prostory a média.
     Mediální deformování reality dostoupilo do tak vysokého stupně, že v účinku překoná goebbelsovskou propagandu. Populace se proměnila v pasívní ovladatelnou masu a ztratila kapacitu racionální reflexe a kritického posuzování mediálních proudů. Evropskounijní a odvozená národní politika nemůže korigovat např. masívní emigraci Židů z Itálie a Francie, je to totiž její konstitutivní prvek. Pokud by to opravdu chtěla korigovat, musela by radikálně vystoupit proti islamizaci a najít opatření, jak omezit rostoucí vliv politického islámu v západních společnostech. A to nikdy neudělá, protože právě islamizace je z mnoha důvodů pilířem evropskounijní ideologie.
    Zabrzdit hanebné vyhánění Židů z Evropy posedlé evropskounijní ideologií nelze. Možná pořád ještě lze odmítnout Evropskou unii, nastolit Evropu suverénních států a zajistit na jejich úrovních bezpečnost a normální život všech Evropanů, tj i Židů. Reportáž v New York Post je o hanebném evropskounijním světě a jeho perverzní ideologii.
    Za poslední dva roky se přesunuly do New Yorku stovky francouzských Židů. Jsou zde proto, že nemohou žít jako Židé ve Francii, říká Steve Eisenberg, zakladatel Jewish International Connection v New Yorku. Yarmulka se v Paříži netoleruje. V lednu, 8letý brutálně atakován u židovské školy v Sarcelles, poté 15letá pořezána v obličeji, měla na sobě uniformu židovské školy. Založen požár ve dvou košer marketech, týden poté, co je pomalovali swastikami. Přesně v třetí výročí vražd v Hyper-Cacher supermarketu. Ortodoxní fyzioterapeutka nalezena mrtvá, sousedi slyšeli Allah akbar od muslima z Mali, předtím než ji vyhodil z okna. A další..
    Julia Buchwald, Pařížanka, nyní na  Upper East Side. Její prarodiče přežili holokaust a usadili se ve Francii. Vnučka říká, že čelila podobné situaci jako kdysi oni. Za druhé světové války zahynulo 72500 francouzských Židů. Dnes žije ve Francii kolem 500000 Židů, většinou jsou to uprchlíci ze severoafrických muslimských zemí.
     Pařížan Afi Afilalo, dnes prezident West Side Sephardic Synagogue na Manhattanu: „Drasticky narůstá počet emigrujících Židů z Francie“. Panuje tam klima strachu. V roce 2014 851 protižidovských útoků. Židů je ve Francii méně než 1%, ale 40% všech nenávistných zločinů míří proti nim.    
     Geraldine Chetrit s manželem a třemi dětmi opustila Francii po vraždách v Hyper Cacher.  V New Yorku se cítí šťastní. Kdo má děti přemýšlí o odchodu z Francie, říká Geraldine, „ty špinavý žide“, to slyšíte běžně. A to žili v „bezpečné“ židovské komunitě v Neuilly-sur-Seine odkud se raději moc nevzdalovali. „V New Yorku ani nevíte jak velkou svobodou pro nás znamená cestování ve veřejném transportu. Ve Francii si Žid málokdy něco takového dovolí“.
    Hanna Chicheportiche, 22 let, dva roky na Manhattanu. „Jsem zde šťastná, vypadám jako Arabka, ale můj bratr je typický Žid. Obléká se i jako Žid. Před dvěma lety, měl 16let, byl přepaden muslimem. Už nikdy se nevrátím do Francie, stále se to tam zhoršuje.“ V Paříži policie varuje židovské rodiny, aby s dětmi nikdy nechodily do parku, kde jsou muslimové. „Být v zemi, kde můžete otevřeně vyjevit svůj judaismus je úžasné.“
    Julia Buchwald, 29let, vyrůstala v pařížském Le Marais. Vždycky toužila po dětech, když však ozbrojený muslim zabil v jejich židovské škole v roce 2012 tři studenty, její mateřské představy zeslábly. „Necítila jsem se bezpečná natolik, abych mohla mít děti ve Francii. Před každou židovskou školou stojí ozbrojenci.“ Komické, říkalo se „šťastný jako žid ve Francii“. Julia doufá, že v New Yorku potká správného muže a její touha po mateřství se naplní.

Žádné komentáře:

Okomentovat