tria moscovici

Fiscal Compact

V 2012 po politickém pučí v Itálii osnovaném Evropskou unií a Merkelovou, který vedl k Berlusconiho pádu, Evropská unie dohandlovala s úřednickou vládou Montiho tzv. Fiscal Compact, platný do roku 2020. Samo osobě zvláštní, existuje spousta základní evropské legislativy regulující politiku Unie (Lisabon), platným regulátorem eurozóny je Maastricht, tam se praví, že schodek státního rozpočtu nesmí překročit 3%.
      Montiho vláda vyšla vstříc bruselskému centru a v 2012 si podepsala ortel, schodek v rozpočtu nesmí překročit  0.5% HDP plus 1.1% strukturálního deficitu a aplikovala stejně jako pozdější levicové vlády drakonická opatření v tomto směru.
     Důvodem byl záměr snižovat státní zadlužení, poměrem státního dluhu k HDP patří Itálie k nejvyšším v EU. Záměr zdánlivě ušlechtilý, ovšem italská ekonomika má tradičně jiné parametry než německá a veřejný dluh byl vždy její organickou součástí. Politika nízkého deficitu brzdí ekonomickou dynamiku země.  Evropská unie se od podepsání Fiscal Compact domnívá, že Itálie je zemí zvláštního ekonomického ortelu tzv. „austerity“, maximální redukce státních výdajů. Přitom mnozí italští ekonomové argumentují, že ekonomická síla země, podíl zahraničního obchodu na HDP, relativně nízké příjmy zaměstnanců atd., by umožňovaly větší státní výdaje, které by ekonomiku oživily.
      Deficit 1.9% loni povolil Brusel po dlouhých vyjednáváních, italští levičáci u moci to prezentovali jako gesto samotné Merkelové a speciálními vztahy s touto ženštinou zdůvodňovali svoji politickou velikost. A evropskounijní představy o rozpočtové logice: částečně se Itálii kompenzoval nízký rozpočtový deficit bruselskými příspěvky na imigranty, ekonomická páka ne k ekonomickému, ale k imigračnímu oživení.
       Minulá levicová Gentiloniho vláda plánovala pro rok 2019 deficit 1.6%. Současný ministr ekonomie Tria do čtvrtečního večera souhlasil s maximálním 2% deficitem a pokud by tandem Salvini-Maio prosazoval vyšší deficit, hrozil rezignací. Němci, Francouzi, Britové a Španělé překročili několikrát 3% deficit a nic se nedělo. Evropská unie kromě regulí zakotvených v základních dohodách nemá ekonomické kompetence. Překročení 3% deficitu může být penalizováno, nic jiného není možné.
      Podle současné italské vládnoucí koalice, nemá Fiscal Compact legální oporu. Deficit kolem 3% by umožnil manévrování vlády k oživení hospodářství. Zbavit se rozhodování o vlastním rozpočtu znamená rezignovat na podstatu samotného státu.
      Vládní tandem Salvini-Maio prosazoval deficit blízko 3%, což by umožnilo financovat jejich program, oživení ekonomiky bez navýšení daně z přidané hodnoty - snížení daňového zatížení, podporu rodinám s více dětmi, penzijní reformu, snížení věkové hranice odchodu do důchodů a konsekventně větší zaměstnanost mladší ročníků a snížení emigrace mladých Italů, investice do infrastruktury a školství.
      Ve čtvrtek večer přesvědčil silný muž v pozadí italské politiky, státní tajemník v úřadě předsedy vlády Giancarlo Giorgetti z Legy ministra ekonomie profesora Tria, že ekonomická teorie nesvědčí proti navýšení rozpočtového deficitu a ministr souhlasil s 2.4% deficitem. Italské vládě to vylepší manévrovací prostor o 15 miliard eur.  Salvini prohlásil: „Je to krok civilizovaným směrem, přinese to zemi energii, růst a pracovní příležitosti“.
      Evropskounijního komisaře ekonomie francouzského socialisty Moscoviciho až tak moc nezajímají pracovní příležitosti pro mladé, reagoval na informaci „sankce proti Itálii jsou možné“. Francouzský deficit Moscovici nekomentoval, Macron počátkem týdne oznámil, že Francie plánuje příští rok deficit 2.8%.